Beneš loni v létě uvedl, že ČEZ rozhodne o dostavbě Temelína koncem roku 2014 nebo až v roce 2015. Ekonomu řekl, že firma počítá s jednáními s uchazeči o dostavbu elektrárny během celého letoška. "Je to tak, že si nedokážu představit, že bychom podepsali plně účinnou smlouvu o dostavbě Temelína dříve, než budeme mít zajištěný contract for difference nebo jiné obchodní schéma," dodal Beneš. Zopakoval, že s podpisem ČEZ čeká také na schválení státní energetické koncepce.

Schéma contract for difference by firmě ČEZ zajistilo na určitou dobu provozu nových bloků Temelína pevné výkupní ceny. Pokud by tržní cena byla nižší, ČEZ by dostával doplatek od státu. V opačném případě by energetická společnost rozdíl mezi tržní a sjednanou cenou do státního rozpočtu odváděla. Na odhad výše výkupní ceny, jakou by ČEZ od státu požadoval, je ještě brzy, řekl Beneš Ekonomu.

Beneš také uvedl, že padl plán na zahájení dostavby Temelína v roce 2016 nebo 2017. Byl prý příliš ambiciózní. Pokud by energetická koncepce vlády dobudování Temelína neumožnila, na jiná řešení podle Beneše zbývá dostatek času. "Například výstavbu paroplynové elektrárny včetně přípravy lze stihnout za sedm let," řekl generální ředitel ČEZ.

Vyřazení Arevy prošetřuje Evropská komise

Další zahraniční expanzi ČEZ podle Beneše nyní nechystá. V rozhovoru pro Ekonom Beneš potvrdil zájem ČEZ o převzetí prodejní části Pražské plynárenské.

Uchazeči v tendru na výstavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Temelín zůstaly americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Předpokládá se, že zakázka vyjde na několik set miliard korun.

Do tendru se přihlásila také francouzská firma Areva, ČEZ ji ale předloni v říjnu z tendru vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti nezveřejnil. Loni v říjnu Krajský soud v Brně na návrh Arevy vydal předběžné opatření, podle nějž ČEZ s případným vítězem tendru nemůže uzavřít smlouvu. Vyřazení Arevy a okolnosti tendru prošetřuje Evropská komise.