„Setkáváme se opět po roce a je dobré, abychom se společně zamysleli nad tím, co se za tento rok změnilo,“ začal Zeman před kamerami ČT. Následně to rozdělil na změny domácí, které ovlivnit lze, a změny vnější, které určují především velmoci.

„Ocenil jsem, že naše armáda přezbrojuje, ale měl bych k tomu dvě připomínky. Pokud kupujeme některé zahraniční zbraně, bylo by žádoucí, abychom trvali na offsetech, a to nejméně 30 procent pro náš obranný průmysl,“ zdůraznil Zeman s tím, že československý a český zbrojní průmysl má bohatou historii, je na co navazovat a bylo by chybou tuto tradici dále nerozvíjet.

Otevřel také se oblíbené téma – drony.

„Před dvěma či třemi lety jsem zde vystoupil a doporučil jsem, aby se armáda věnovala problematice dronů. Naši novináři, neinformovaní jako obvykle, tento návrh ironizovali. Ale mezitím význam dronů vzrostl. Proto jsem velmi uvítal, že v české armádě bude zřízen prapor dronů. A uvítal jsem i to, že tyto drony budou nakoupeny v Izraeli, protože to je technologická velmoc na výrobu této konkrétní techniky,“ uvedl Zeman s tím, že už jako premiér, tedy na přelomu tisíciletí, viděl v Izraeli různé typy dronů. „Největší z nich byl veliký jako Boeing 737 a dokázal se udržet ve výšce 20 kilometrů po 48 hodin a odpalovat rakety na vzdálenost 150 kilometrů,“ uvedl prezident doslova.

.

„Ta bitva o drony mi trochu připomíná situaci po první světové válce, kdy někteří progresivisté navrhovali vyzbrojit armádu tanky,“ rozvíjel své téma prezident s tím, že v Německu si tuto myšlenku vzali za svou, a proto v prvních letech druhé světové války měli nad armádami spojenců navrch.

Osobně by si proto přál, abychom se věnovali nákupu dronů už proto, že přispěje k minimalizaci vlastních lidských vojenských ztrát.

Pokud jde o mezinárodní vlivy na naši bezpečnost, prezident Zeman zmínil varování francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že se NATO nachází v klinické smrti.

„Nu co, já mám přítele, který absolvoval klinickou smrt, a dnes je zdravý a plný optimismu, takže i z klinické smrti se lze dostat. Přesto si myslím, že bychom měli brát slova prezidenta Macrona vážně,“ žádal vojáky prezident.

NATO je dnes založeno na principu konfliktu zemí. Většinou konfliktu potenciálního založeného na zastrašování, jak to vidíme např. v pobaltských zemích. Ale nemá-li být NATO v klinické smrti, mělo by si uvědomit, že musí být poněkud ofenzivnější,“ doporučil prezident Zeman s dovětkem, že tato ofenziva by měla směřovat k boji s terorismem.

Toto hodlá říct svým partnerům v Alianci, až pojede příští týden na summit NATO do Londýna.

„Tato zatuchlá struktura vede k tomu, že se objevují návrhy na stažení vojáků z Afghánistánu. A to bude moje hlavní poselství v Londýně, kde budu protestovat proti tomuto kroku,“ zaznělo z úst prezidenta.

Proč bude protestovat?

„Tálibán by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval by současnou vládu a vytvořil z celé země teroristickou základnu, kterou už byl před rokem 2001. Vzhledem k tomu, že je Afghánistán největším producentem opia na světě, tak by tato základna měla dost peněz k provádění nejrůznějších diverzních akcí. Už v roce 2001 jsem řekl, že s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje,“ apeloval Zeman na vojáky.

Poté si vzal slovo předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a sdělil všem občanům, že musíme rozvíjet svou obranyschopnost.

„Nespoléhat na to, že svoboda a mír jsou automatické věci,“ varoval Babiš s tím, že české ozbrojené síly potřebují modernizovat svou techniku, což si uvědomila už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Babišova vláda v tom prý pokračuje.

Země NATO by měly ročně vydávat 2 procenta svého HDP na obranu, ale Babiš má za to, že je třeba tento závazek vysvětlovat ještě v trochu jiném světle.

„My tady pořád mluvíme o procentech, ale mluvme o těch částkách. V roce 2013 armáda pracovala se 42 miliardami a momentálně bude pracovat se 75 miliardami. Je to potřeba říct a nemluvit jen o procentech HDP, protože každý máme jiné HDP, a to naše HDP stále roste. Jen pro vaši informaci, ta 2 procenta znamenají 133 miliard,“ pravil Babiš.