Programové prohlášení kabinetu dostali poslanci minulý týden. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) z dokumentu číst poslancům nebude. Zmíní priority vlády, která se hodlá zaměřit na posílení ekonomického růstu a na zvýšení zaměstnanosti, na změny reforem kabinetů Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) a na zlepšení veřejných služeb.

Před hlasováním o důvěře vládě čeká sněmovnu zřejmě několikahodinová debata

Prezident Miloš Zeman bude mluvit před poslanci o vizi České republiky, což chce spojit s rozborem programu Sobotkovy vlády. Zeman už dříve pochválil cíle, které vládní strany vložily do koaliční smlouvy. Vyjádřil ale pochyby o jich financování. Zeman v prezidentské funkci zavítá do sněmovny potřetí; před poslanci mluvil loni v květnu a v srpnu. Nyní kvůli tomu přeruší návštěvu Jihočeského kraje.

Před hlasováním o důvěře vládě čeká sněmovnu zřejmě několikahodinová debata. Očekávaná kritika zejména pravicové opozice by ale výsledek ovlivnit neměla. Přítomni budou všichni poslanci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL a všichni budou hlasovat pro důvěru koaličního kabinetu, řekli dnes ČTK předsedové těchto frakcí Roman Sklenák, Jaroslav Faltýnek a Jiří Mihola.

Sobotkův kabinet má ve sněmovně druhou nejsilnější většinu - vztaženou k začátku volebního období. Větší podporu - 118 poslanců - měla od vzniku České republiky jen vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných pod Nečasovým vedením v minulém volebním období. Tato většina se postupem času prakticky rozpadla.

Sobotkův kabinet jmenoval Zeman 29. ledna

O důvěře vládě sněmovna hlasovala naposledy loni začátkem srpna - po pádu Nečasova kabinetu. Úřednická vláda Jiřího Rusnoka tehdy u poslanců neuspěla a Česká republika spěla k říjnovým předčasným volbám. V historii samostatného Česka nezískala důvěru už jen takzvaná první Topolánkova vláda složena z ministrů ODS a nestraníků v říjnu 2006.

Sobotkův kabinet jmenoval Zeman 29. ledna. Vláda tedy nevyužije celých 30 dnů, které na předstoupení před poslance se žádostí o důvěru má. Zákon nařizuje, že pro získání důvěry musí vláda získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, nikoli většinu ze všech poslanců.

Spíše k zajímavostem se řadí skutečnost, že pro to, aby se sněmovna mohla usnášet, musí být v sále aspoň 67 poslanců. Pro získání důvěry by tedy mohlo teoreticky stačit i pouhých 34 hlasů. Pokud by kabinet důvěru nezískal, podal by demisi a prezident by jej pověřil vládnutím do jmenování kabinetu nového.