Novelu předložila skupina poslanců z pěti klubů v čele s Karlem Raisem (ANO), který to zdůvodnil zájmem Rady vysokých škol a její Studentské komory. „Je potřeba slyšet taky to, co chtějí lidi,“ uvedl poslanec. Reagoval tak na námitky odpůrců navrhované změny, podle nichž byl Mezinárodní den studentstva zneužíván komunistickým režimem.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se obává, že „návrh slouží k zastření toho, co tady bylo“. „Současný název plně odpovídá ideálům a hodnotám studentů jak z roku 1939, tak roku 1989, není potřeba to rozmělňovat,“ poznamenal Stanjura.

Mezinárodním dnem studentstva se 17. listopad stal na památku represí nacistů vůči českým vysokým školám v tehdejším protektorátu v roce 1939. Nacisté tehdy popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa.

O 50 let později se v Praze konala pietní studentská demonstrace, následný pochod jejích účastníků byl násilně zastaven komunistickou policií. Odstartovalo to pád socialistického režimu v tehdejším Československu.

Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název státního svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.