Předlohu podepsalo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Poslanci navrhli, aby se oficiálně připomínal Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Kabinet doporučil úpravu formulace na „den památky obětí,“ jak je běžné i v jiných případech, s čímž lidovecký poslanec Jiří Mihola za předkladatele souhlasil.

Pro novelu zvedlo ruku 130 ze 137 přítomných poslanců. Z komunistů ji podpořil Jiří Dolejš.

Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy, patří podle předkladatelů k nejtragičtějším datům československé moderní historie. „Bezdůvodný vpád vojsky Varšavské smlouvy znamenal nejen konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale také značné oběti na životech nevinných civilistů,“ stojí ve zdůvodnění. Proto chtějí 21. srpen připomínat i jako památku obětí invaze, které ve svém návrhu i vyjmenovávají.

Poslanci v nynějším volebním období už rozhodli o přejmenování svátku 17. listopadu ze Dne boje za svobodu a demokracii na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Mezi významné dny zařadili i 8. říjen jako Památný den sokolstva. Na své projednání čeká ve Sněmovně také poslanecký návrh, aby mezi významné dny patřil 17. leden jako Den mateřských škol. Poslanci STAN předložili návrh, podle kterého by se 1. květen slavil nejen jako Svátek práce, ale i jako Den vstupu ČR do Evropské unie.