"Bude potřeba, abychom měli společné evropské řešení. Podle mého názoru bude nezbytné, aby to společné zahrnulo také regulaci migrace v oblasti západního Balkánu, včetně hranic mezi Řeckem a Makedonií. Musí to společné řešení zahrnout také pomoc Řecku a musí to společné řešení zahrnout také vracení uprchlíků z Řecka do Turecka," uvedl Sobotka na tiskové konferenci.

Tomu, že se už nyní země západního Balkánu rozhodly regulovat migraci, se podle něj nelze divit. Jejich postup vnímá jako logickou a pochopitelnou reakci na krok Rakouska, které oznámilo limity pro přijímání uprchlíků. "Já myslím, že je zřejmé z toho, co se odehrálo v posledních týdnech, že první stát, který zcela oficiálně přestal důvěřovat možnosti plné regulace migrace mezi Tureckem a Řeckem, nebyl žádný stát ze zemí V4, ale bylo to Rakousko," poznamenal Sobotka.

Předvídatelným důsledkem kroků Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie je podle premiéra zvyšující se koncentrace běženců na území Řecka. Ta podle Sobotky výrazně zvyšuje motivaci pro Atény, aby vracely migranty do Turecka; pro Ankaru, aby naplňovala dohodu s EU.

"Čím efektivnější bude postup Turecka a Řecka, tím bude nutné přijímat méně opatření v oblasti západního Balkánu. Pokud zásah Turecka a Řecka bude málo efektivní, tím rozsáhlejší opatření se budou muset přijmout v oblasti západního Balkánu, včetně hranice mezi Makedonií a Řeckem, včetně hranice mezi Bulharskem a Řeckem," dodal Sobotka.

Řecku by podle něj ostatní země osmadvacítky měly pomoci finančně, humanitárně, organizačně a lidsky. Atény podle ministerského předsedy musí dostat podporu například při zajištění ubytování pro uprchlíky.

Dá se očekávat, že o dalším řešení migrační krize se za týden v Bruselu povede dlouhá debata. Německá kancléřka Angela Merkelová v nedělní televizní talkshow uvedla, že stále sází na jednání s Tureckem. To má od osmadvacítky dostávat výraznou finanční pomoc za to, že omezí počet uprchlíků, kteří jdou z Turecka do unie.