Bohuslav Sobotka je vnímán jako předseda vlády, který dokáže hledat kompromis a drží koalici pohromadě. Tento obraz se však otřásl po výbuchu premiéra na posledním koaličním jednání o EET.

„Co přesně bylo důvodem Sobotkova zkratu, ví jen on sám. Ti, kteří s ním v posledních týdnech strávili více času, však připouštějí – tohle by se mu ještě před prohranými krajskými volbami nestalo. Neúspěch byl pro Sobotku velkým osobním zklamáním. Viděl se jako předseda úspěšné vlády, hlavní hráz proti Babišovi, na vrcholu sil i ve straně, jejímž členem je od osmnácti. Přesto přitáhl k volbám jen 15 procent voličů a najednou o něm část ČSSD říká: je unavený, už nám nemá co dát,“ píše Leinert.

Sobotka má prý pocit, že poctivě pracoval, ale nedostává se mu za to odpovídajícího ocenění. Na místo toho musí čelit tlaku z Hradu na jedné straně, tlaku koaličních partnerů na straně druhé a nakonec i tlaku zevnitř vlastní strany. Ostrými slovy na adresu předsedy nešetří především pánové Jiří Zimola a Jeroným Tejc. Sobotka na to vše reaguje tím, že pracuje ještě intenzivněji, jenže to nepřináší ovoce. Městské liberální voliče po podpisu čínského memoranda pravděpodobně nezíská a změny, které provedl ve vládě, mu také příliš nepomohly. Ukázaly předsedu vlády spíše jako nepříliš důrazného politika.

Korunu tomu prý premiér nasadil v okamžiku, kdy si na Babiše začal stěžovat na Twitteru, zatímco Babiš vyrazil co nejrychleji před kamery a popsal divákům svůj pohled na to, co se na vládě stalo. Tato akce podle Leinerta ukazuje, proč Babiš vede v předvolebních průzkumech.