Vyplývá to z podkladů Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) o základních východiscích zákona o sociálním bydlení. Materiál má ČTK k dispozici. Záměr zřídit obecní ubytovny kritizuje Platforma pro sociální bydlení. Podle ní by lidem v nouzi pomohly sociální byty, ne další ubytovací zařízení.

Podle legislativního plánu Babišovy vlády v demisi by zákon o sociálním bydlení měl platit od ledna 2021. MMR by mělo letos v říjnu představit obrysy zákona, tedy takzvaný věcný záměr. Se zákonem počítala už Sobotkova vláda ČSSD, ANO a lidovců. Norma, kterou ale chystalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, měla původně platit od loňska. Koalice se na ní za minulé volební období shodnout nedokázala. Lišily se hlavně představy ČSSD a ANO o tom, kdo má mít na sociální byt nárok a kdo ho má potřebným zajišťovat.

Podle záměru Ministerstva pro místní rozvoj by do sociálního bydlení spadaly sociální byty, které už obce mají, a také tzv. sociální domovy. Tato ubytovací zařízení by podle autorů byla pro lidi „bez kompetencí k samostatnému bydlení, neschopné či neochotné plnit povinnosti spojené s nájemním bydlením“.

Ubytování v sociálním domově by mohlo být podle materiálu dlouhodobé. Obyvatelé by neměli nájemní smlouvu, ale smlouvu o užívání prostoru. Na pořízení, opravy a provoz zařízení by obce dostávaly dotace od státu. Podle podkladů by stát přispíval na fungování všech sociálních domovů. Jakou část nákladů by hradil stát a kolik by platili uživatelé a radnice, ale není zatím jasné.

„Ministerstvo pro místní rozvoj představilo svůj záměr vybudovat takzvané sociální domovy, státní ubytovny, kterými chce údajně řešit bytovou nouzi v Česku. Má jít až o 55.000 ubytovacích jednotek kontejnerového bydlení,“ uvedla Platforma pro sociální bydlení, která záměr kritizuje.

Obce by dál měly i sociální byty. Nájemníci by dostávali nájemní smlouvu, proti běžnému bytu by ale byla omezená. Nájemné by radnice sjednala podle limitů, které by stanovilo podle nákladů MMR. Lidé by se také měli snažit, aby v tomto bydlení nezůstávali dlouho.

Podle podkladů by k získání pomoci nestačilo jen to, že žadatelé na přiměřené bydlení nemají. V takovém případě by měli dostat sociální dávky. Do sociálního bytu či prostoru v sociálním domově by se mohli nastěhovat člověk či domácnost v bytové nouzi, u nichž by se prokázalo „tržní selhání“ v bydlení. Týkalo by se to lidí bez bytu, z azylových domů a ubytoven, s nekvalitním či přelidněným bydlením, ale třeba i postižených či seniorů. Toto „tržní selhání“, tedy nárok na pomoc, by posuzovala obec.

Ubytovny jako součást sociálního bydlení plánovalo Ministerstvo pro místní rozvoj už před lety. V roce 2013 vycházelo z analýzy, v níž Ústav územního rozvoje posuzoval pět obecních a dvě soukromá zařízení. Podle analýzy zkušenosti majitelů ukázaly, že někteří lidé nejsou schopni platit nájem, dodržovat pořádek a neobtěžovat okolí, proto jsou pro ně ubytovny řešením. Přísnější režim prý chrání tyto nájemníky, resp. uživatele, před ztrátou bydlení.

Tento názor dlouhodobě odmítá Platforma pro sociální bydlení, která zastřešuje osm desítek organizací na pomoc lidem v tísni, akademiků a expertů na problematiku bydlení. Své návrhy chce představit v úterý 27. března. Prosazuje sociální bydlení v běžných bytech s podporou sociálních pracovníků. Poukazuje na pozitivní výsledky projektů k ukončování bezdomovectví, a to třeba v Brně. Město přidělilo byty rodinám bez domova. Domácnosti si bydlení udržely, zlepšily svou situaci a po roce se jim prodlužují smlouvy.

Ubytovny měly původně sloužit k přechodnému ubytování, nyní v nich žijí dlouhodobě rodiny s dětmi i senioři. Podmínky v zařízeních bývají nevyhovující, ceny jsou přemrštěné a hradí se většinou ze sociálních dávek. Řada politiků mluví o byznysu s chudobou.