Došlo také na návštěvnost restauračních zařízení. Ta se podle něho vyvíjí společně s epidemií spontánně. Roste zpět pomalu a bude reagovat na vývoj omikronu, myslí si sociolog. „Doufejme, že naroste v březnu, až vlna odezní,“ nastínil možný scénář vývoje obsazenosti restaurací ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Podle něj se ale sociální aktivity mění hodně málo. „Velmi drasticky reagovaly v prvních dvou letech. U delty a omikronu už tolik ne,“ míní s tím, že v současné době se chování zásadně nemění. Roli podle něj přebírá imunizace.

Za dobu pandemie se prý také zvýšil počet lidí s depresemi a úzkostí. „Nemůžete spát, nic vás nebaví, máte problémy vstát ráno z postele,“ vyjmenoval některé z příznaků s tím, že těchto lidí přibylo od doby pandemie. „Devatenáct procent v hlavních vlnách, teď se to drží mezi jedenácti procenty,“ vyjmenovává přesná čísla a dodává, že tento fenomén je viditelný hlavně mezi mladými lidmi a těmi, kteří pracují na home office. „I když já jsem zastánce home office, tak vidíme, že těmto lidem se rozpadají rozdíly mezi pracovním a osobním životem,“ varuje.

Hodně se to podle něj dotklo také matek, které zůstaly s dětmi doma při zavření škol. Musely čelit poklesu příjmů, a být izolované. S příznaky depresí a úzkostí se setkávali také učitelé. „Učí z domova a zároveň se doma učí jejich děti,“ nastiňuje jedny z motivů zhoršeného psychického vnímání.

Jako pozitivní pak hodnotí, že spousta firem se naučila využívat digitální nástroje a poznávat jejich efektivitu. Negativně se dále podle něj podepsalo, že lidé zanedbávali prevenci rakoviny. „Nyní se o tom začíná mluvit, je to problém, který v epidemii výrazně poklesl,“ řekl k zanedbání prevence onkologických onemocnění, u kterých je včasný záchyt naprosto stěžejní.