„O půl sedmé ráno jsem byl už na náměstíčku v prostoru mezi Národním divadlem, Novou scénou a technickou budovou s restaurací navrácenou omylem, ale nenávratně Voršilkám, což připomíná Havlovo srdce, které je u ní umístěno,“ shrnul lapidárně polistopadovou historii náměstí.

V říjnu 2016, když se připomínaly prezidentovy nedožité osmdesátiny, právě zde u Národního divadla jeho manželka Dagmar za asistence tehdejšího ministra kultury Daniela Hermana odhalila artefakt velkého červeného srdce a současně bylo prostranství přejmenováno na Náměstí Václava Havla.

To se 17. listopadu či při jiných výročích stává oblíbenou lokací havlovských veselic. Například při loňském výročí 17. listopadu zde byl instalován „Obývák Václava Havla“, kde mohli návštěvníci posedět a hovořit s osobnostmi, jako jsou například Michael Žantovský, Ivan Trojan, Anna Geislerová, Martha Issová, Radek Banga, Petr Pithart či novinář Marek Wollner a dokumentaristka Olga Sommerová.

Když docent Valenčík někdejší piazettou procházel, všiml si, že trojice dalších chodců hledí stejným směrem – k soše, která náměstí zdobí. Podíval se tam též a uviděl dvojici zcela nahých žen, kterak u vyzdobeného uměleckého díla pózuje fotografovi. Jejich adamitskou přirozenost rušily pouze lodičky s podpatky na nohou.

Když se Valenčík jal uměleckou performanci na veřejném prostranství dokumentovat, projevil fotograf nelibost, zatímco jeho modelky se oblékaly u poučného panelu s pojednáním o „Kořenech osobností“.

CELÝ PŘÍSPĚVEK RADIMA VALENČÍKA