Server Euractiv, tedy web zajímající se o dění v Evropské unii, přišel se zprávou, že rozhovory normandského formátu budou prioritou německého předsednictví Evropské unie. Normandským formátem se myslí rozhovory mezi lídry Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie. Skupina byla ustanovena 6. června 2014 k příležitosti 70. výročí vylodění spojenců v Normandii. Cílem rozhovorů je ukončit boje na Donbasu.

Celý článek ZDE:

Poslední jednání se konalo 9. prosince 2019 v Paříži a výsledkem byla například výměna několika zajatců, které země držely, či se země dohodly ke stáhnutí jednotek z některých území.

To, že právě tento formát jednání bude prioritou, oznámil německý ministr zahraničí Heiko Maas. „Chceme se připravit na dobu, kdy budeme moci opět intenzivně hovořit o strategických vztazích s Ruskem,“ pověděl Maas europoslancům při představování německých priorit předsednictví. Upozornil však, že to bude vyžadovat značné přípravy, a vysvětlil, že „řešení na Ukrajině je třeba ke změně nebo obnovení unijních strategických vztahů s Ruskem“.

Podle německého ministra zahraničí v EU existuje pouze minimální konsenzus o společné politice vůči Rusku, který obsahuje běžné rozšíření sankcí, ale bude potřebovat mnohem více úsilí najít společný unijní postoj vůči Moskvě, jak někteří zákonodárci EU poukázali na geografické rozdíly v rámci hodnocení ruské hrozby. V polovině června rada rozhodla prodloužit ekonomické sankce vůči Rusku zahrnujících dalších šest měsíců do 31. ledna 2021. Rozhodnutí přišlo po posledním posouzení implementace Minských mírových dohod, které stanovují podmínky nezbytné pro příměří a opětovné začlenění okupovaného Donbasu na Ukrajinu.

„Vyjednávání nejsou jednoduchá, postup je limitován, ale rozhodnutí na východní Ukrajině bude předpokladem pro Evropskou unii k rozhovorům s Ruskem,“ pronesl Maas v Bruselu.

Německo podle serveru v červnu zintenzivnilo požadavky na sankční opatření proti Rusku, po tom, co kancléřka Angela Markelová naznačila možnost zavedení sankcí na Moskvu kvůli hackerským útokům z roku 2015 na německý Bundestag, a kvůli nedávným vraždám Gruzínců na německém území. Maasova výzva přišla jen pár dní po tom, co Berlín vyzval k novým unijním sankcím na ruské jedince, kteří byli napojeni právě v kyberútoku na německý IT systém parlamentu, k čemuž došlo tedy v roce 2015.

Předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Thomas Greminger řekl Euractivu v rozhovoru konaném dříve v tomto roce, že navzdory určitému sblížení mezi Ukrajinou a Ruskem je plná implementace Minských dohod stále na míle daleko a existuje zde určité riziko, že separatistické regiony by se mohly proměnit v další oblasti vleklého konfliktu.