Jens Stoltenberg řekl BBC, že vojenská podpora by zajistila přežití Ukrajiny jako suverénní země a přiměla Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu a vyjednalo ukončení války. Zdůraznil však, že tato podpora musí být poskytována v delším časovém horizontu.
„Ruský program částečné mobilizace nařízený v září ukázal, že Moskva v současné době nemá zájem válku ukončit," uvedl Stoltenberg v pořadu World at One rozhlasové stanice Radio 4. „Ukrajinské síly měly několik měsíců dynamiku, ale také víme, že Rusko mobilizovalo mnohem více sil, mnohé z nich nyní cvičí. To vše naznačuje, že jsou připraveni pokračovat ve válce a také se pokusit potenciálně zahájit novou ofenzivu."
Britská zpravodajská stanice připomněla, že jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak ruský prezident Vladimir Putin ve svých novoročních projevech šikovali svůj národ za svými armádami a naznačovali, že žádná mírová jednání nejsou na obzoru.
Rusové dál posílají nad Ukrajinu své rakety i íránské drony a Ukrajinci svou vlast stále brání. Při posledních útocích zemřel nejméně jeden člověk.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že při pondělním útoku byl nejméně jeden člověk zraněn poté, co trosky ze zničeného dronu poškodily budovu v severovýchodní části města Desniansky. Obětí byl 19letý muž, uvedl na Telegramu. O zprávě kyjevského starosty informoval server arabské televize Al-Džazíra.
Tato čtvrť, která se nachází na levém břehu Dněpru, je převážně obytnou oblastí a nejlidnatějším sektorem hlavního města.
Andrij Nebitov, šéf kyjevské policie, zveřejnil na sociálních sítích obrázek sestřeleného dronu s nápisem „Šťastný nový rok" načmáraným v ruštině. „To je vše, co potřebujete vědět o státu teroru a jeho armádě," napsal na Facebooku a dodal, že trosky se zřítily na dětské hřiště.
Podle Stoltenberga musí NATO vytrvat v podpoře Ukrajiny, aby Rusko pochopilo, že musí s Ukrajinou jednat a respektovat Ukrajince jako silný suverénní národ.
Slova podpory směrem k Ukrajině zazněla také z Paříže.
„Budeme při vás bezpodmínečně stát. Budeme vám pomáhat, dokud nedosáhnete vítězství," řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém novoročním projevu.
Obdobné vyjádření zaznělo také z Bruselu od vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella. 31. prosince se v tomto smyslu vyjádřil na Twitteru. Jeho vyjádření převzal i ukrajinský serve Kyiv Post.
„Rusko se rozhodlo v roce 2022 zcela opustit závazky týkající se základních lidských práv a zaútočit na Ukrajinu a globální bezpečnost. Na konci roku se Putin opět pokouší podlými útoky zahnat Ukrajince do temnoty. Jsme odhodláni i nadále stát při Ukrajině, a to i v roce 2023," napsal Borrell.
V roce 2022 poskytla EU Ukrajině finanční pomoc ve výši 19 miliard eur, což umožnilo fungování státu v době války. Kromě toho EU poprvé v historii přidělila Ukrajině, zemi ve fázi aktivních válečných akcí, přímou vojenskou pomoc v hodnotě 3,1 miliardy EUR.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.