Soudkyně řešila SPD. Odsoudit nemůže, ale ostrá slova si neodpustila. Plete si svou pozici, nechápe docent
22.10.2024 16:18 | Monitoring
Jestliže některé kraje už naplno začaly pracovat v novém složení, tak jiné kraje na své ustanovující zasedání zastupitelstva, a tedy i volbu hejtmanů a členů krajských rad, teprve čekají. Soudy totiž až v těchto dnech rozhodly o stížnostech, kterými se po letošních krajských volbách zabývaly. Jedním z takových případů je i Jihomoravský kraj, kde volby sice drtivě vyhrál současný hejtman Jan Grőlich, ale na své potvrzení ve funkci hejtmana musí počkat až do 4. listopadu, na kdy je do Brna svoláno první zasedání nově složeného jihomoravského krajského zastupitelstva.
reklama
Tak pozdní termín volby hejtmana způsobil zdlouhavé jednání Krajského soudu v Brně, který se mimo jiné musel vypořádat se stížností na kampaň SPD, která již při svém zahájení vyvolala díky svému obsahu velkou vlnu emocí. A nejen to, lékařka Dagmar Simonidesová se dokonce domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí o neplatnosti volby všech zvolených kandidátů a jejich případných náhradníků za SPD, Trikolora a PRO, která v zastupitelstvu Jihomoravského kraje obsadí čtyři mandáty. Důvodem měly být mimo jiné plakáty se zakrváceným mužem černé pleti s nožem nebo s vyobrazením romských dětí, které kouří, apod.
Přestože Krajský soud v Brně žádosti lékařky nevyhověl, ve svém odůvodnění si hodnocením kampaně nijak nebral servítky. „V daném případě se jednalo o kampaň jednoduše pitomou, morálně pokleslou, se svými xenofobními, rasistickými a diskriminačními prvky přesahující meze elementární slušnosti a v konečném důsledku podceňující míru inteligence voličů, na které snad měla zacílit, což na straně druhé mnohé vypovídá o samotném volebním subjektu, který takovou kampaň používá ve volební soutěži, jeho vztahu k základním principům politické soutěže v demokratické společnosti a nepochopení základní role politických stran, které slouží zejména k agregaci a artikulaci relevantních zájmů ve společnosti, nikoliv k hypertrofování domnělých hrozeb, vyvolávání pocitu strachu a rozdmýchávání nenávisti ve společnosti,“ napsala v rozhodnutá soudkyně Zuzana Bystřická.
Soudkyně však zároveň zdůraznila, že úloha soudu není morální či etické hodnocení kampaní, ale kontrola toho, zda volební proces proběhl v souladu se zákony. Ačkoli tedy soud vyjádřil své rozhořčení nad kvalitou a etickými aspekty kampaně, omezuje svůj přezkum pouze na právní stránku věci. Toto omezení znamená, že i když kampaň mohla být morálně pochybná, neznamená to automaticky, že byla nezákonná nebo že měla dostatečný vliv na výsledek voleb, aby byly výsledky zrušeny.
„Možnosti volebního soudu jsou poměrně limitované. Úkolem volebního soudu je pouze přezkum regulérnosti hlasování, voleb či volby kandidátů, což je natolik závažný zásah do projevené vůle voličů, že k němu lze přistoupit pouze ve výjimečných případech, nikoli hodnocení stavu společenské debaty či politického programu jednotlivých stran,“ dodala soudkyně Bystřická s tím, že nedostatek etiky ve volební kampani ještě nemusí bez dalšího činit takové jednání protizákonným.
Redakce ParlamentníchListů.cz se proto obrátila také na zástupce koalice SPD, Trikolora, PRO a Svobodní. „Jsem zastánce svobody projevu, a to i ve volební kampani. A do svobody slova patří i možnost, jakýkoliv projev svobodně kritizovat. Hnusí se mi cenzorské praktiky Fialovy vlády, která iniciovala vypnutí vládě nepohodlných webů v únoru 2022. Svobodu projevu mají i soudci soudního senátu předsedkyně Zuzany Bystřické z Krajského soudu v Brně. Problém je, že si soudci někdy pletou svá lidská a občanská práva s vrchnostenskou mocenskou pozicí soudce,“ uvedl ústavní právník a nově také jihomoravský krajský zastupitel Zdeněk Koudelka (Trikolora) na dotaz ParlamentníchListů.cz s tím, že má soud říci, zda je něco zákonné, či ne. A pokud je to zákonné, je zcela jedno, zda se to soudci líbí, či ne.
„Soudce v hodnocení politické kampaně prezentuje své politické názory. Ano, nyní je jasné, že Bystřická SPD nevolí, ale proč je to v soudním rozhodnutí? Politické názory soudce jsou z hlediska znění zákona nevýznamné. Ať soudci klidně vyjadřují jakékoliv své osobní názory, včetně politických, ale ať to napíší v nějakém článku odborném či populárním, třeba v Parlamentních listech. Nesmějí to dávat do svých rozsudků, protože tam se neřeší líbí-nelíbí, ale zákonný-nezákonný,“ vyjádřil se rezolutně Koudelka, který však jako právník také připomněl to, že se politické strany navíc nemohou bránit proti odůvodnění, pokud souhlasí s rozhodnutím soudu.
„Připomíná mi to soudní senát Jiřího Lněničky z Vrchního soudu v Praze, který v kauze Lukáše Nečesaného byl po zásahu Ústavního soudu nucen potvrdit osvobozující rozsudek, ale v odůvodnění v rozporu s výrokem fakticky uvedl, že obžalovaný měl být odsouzen. Tím porušil presumpci nevinny a bylo mu to vytknuto i předsedou Vrchního soudu v Praze,“ přidal příklad z praxe Zdeněk Koudelka.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.