Halda Heřmanice je jedním z největších ekologických problémů Ostravska. Jedná se o výsypku bývalých dolů Heřmanice a František. Dodnes svou výškou překonává šestipatrové činžovní domy. Součástí obřího úložiště jsou i tři kalové nádrže po bývalé čističce odpadních vod a také skládka odpadů ze zdejších koksoven. Obojí ukrývá obrovské množství toxických odpadů, které představují pro lidské zdraví vážné nebezpečí.
O hrozbě závažných ekologických rizik se ví desítky let. Už v roce 1994 byly poprvé zjištěny známky prohořívání uhlí v haldě. Vzhledem k blízkosti skládky toxických odpadů vyvstala potřeba zamezit prohoření haldy právě do těchto míst. Ke všeobecnému klidu nepřispívá ani poloha haldy blízko ostravských rezidenčních čtvrtí. Podle odhadů odborníků se krátí čas na řešení závažného ekologického rizika.
Haldu Heřmanice získal v roce 1998 do své správy státní podnik DIAMO, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice. DIAMO dostalo za úkol haldu sanovat. O téměř třicet let později je však vyřešení situace stále v nedohlednu. Za uplynulou dobu se tak pouze rozhořelo odhadem více než 2 miliony tun haldoviny a započaly soudní spory mezi zúčastněnými stranami.
V roce 2017 postavila soukromá společnost Ostravská těžební na haldě třídicí linku, která měla z haldy získat suroviny použitelné pro další zpracování. Byla to naděje, že riziková halda projde po částech třídicí linkou a kromě ekologického přínosu ještě dojde k využití některého materiálu pro další účely. Jenže následným průzkumem se zjistilo, že v haldě je mnohem méně uhlí, než se původně předpokládalo. Investorovi se prodražila i manipulace s materiálem, protože míry kontaminace byly vyšší než předpokládané. Provoz třídicí linky byl tak v roce 2020 ukončen. „Existuje celá řada dokumentů, které se zabývají materiálem na odvalu. O tom, že materiál je a může být kontaminován, se samozřejmě ví. Jde o území staré ekologické zátěže, pro kterou je kontaminace příznačná,“ brání DIAMO jeho mluvčí Tomáš Indrei.
Sanaci kromě liknavosti provázejí i majetkové a jiné spory, které ji zbytečně prodlužují. V roce 2022 prodal miliardář Zdeněk Bakala přes svou společnost Asental Land část pozemků haldy Heřmanice soukromé firmě cresco&finance, která je majetkově spřízněná s Ostravskou těžební, bývalým provozovatelem třídírny na haldě. Státní podnik DIAMO měl příležitost pozemky odkoupit pro sebe, ale nevyužil ji. Sporům se nevyhnula ani oddělovací vzdušná stěna, kterou DIAMO nechalo vystavět, aby oddělilo prohořívající část haldy od skládky jedovatého odpadu a kontaminovaných kalových nádrží. Realizací pověřilo soukromou společnost Ridera Bohemia. Dnes ale projekt brzdí neshody obou stran. DIAMO začalo po bezmála deseti letech zpochybňovat funkčnost i materiálové složení stěny. Ridera namítá, že celý proces budování oddělovací vzdušné stěny probíhal pod dohledem a kontrolou jak státního podniku DIAMO, tak veřejnoprávních orgánů. Zároveň konstatuje, že sám státní podnik DIAMO opakovaně potvrzuje funkčnost a účinnost stěny svými vrtanými teplotními sondami.
Namísto rozebrání rizikové haldy se tak obyvatelé okolních sídel dočkali jen vleklých mediálních a soudních sporů. Státní podnik sanaci v roce 2022 kvůli výše zmíněným sporům přerušil.
DIAMO teď přichází s novým návrhem řešení rizikové heřmanické haldy. Třetinu z ní by měl zapouzdřit obrovský sarkofág. Náklady na stavbu tohoto díla se odhadují v rozpětí 2–3 miliardy korun. „Státní podnik DIAMO zintenzivnil práce a zahájili přípravné práce pro následnou realizaci sarkofágu, který pomůže minimalizovat rizika spojená s šířením termické aktivity. Děláme tedy všichni maximum pro to, aby sanace pokračovala bez zbytečných prodlev. Po jejím dokončení se bude jednat o bezpečné a dlouhodobě udržitelné řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v tiskové zprávě. DIAMO je jakožto státní podnik podřízené jemu. Původní řešení sanace by pro stát bylo nesrovnatelně levnější, počítalo se totiž s tím, že náklady pokryjí takřka v plné výši soukromé firmy z prostředků získaných komerčním využitím materiálů vytříděného z haldy. O bezpečnosti a udržitelnosti sarkofágu ale nejsou přesvědčeni například autoři petice za odstranění heřmanické haldy. „Je najisto prokázáno, že změna chemických a teplotních poměrů v důsledku stavby sarkofágu s sebou nevyhnutelně nese vznik nových nebezpečných sloučenin, které se nově projeví v širokém okolí krajiny a spodní vodě,“ říká autor petice Jiří Michalisko. Tvrdí, že to, co lidé dnes dýchají, budou po výstavbě také pít.
Projekt sarkofágu zatím nemá ani určeného dodavatele. Výběrové řízení na projektanta teprve probíhá. Zhotovení sarkofágu od prvního kopnutí do země přitom potrvá až deset let. Sarkofág má oddělit termicky aktivní část haldy od jejího chladného zbytku. Ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar ujišťuje, že vybraná metoda nebude mít negativní vliv na spodní vody v okolí haldy: „Je zpracována analýza rizika, která hodnotí trend kvality podzemních vod jako trvale se zlepšující, a tím, že nebudeme zase masivně zasahovat do té hlušiny, nebudeme porušovat rovnováhu, která se za ta léta v té hlavní části hlušiny utvořila a nebude docházet k vyluhování dalších kontaminantů. To znamená, že vliv na spodní vody bude minimální. Ze všech těch variant je vliv na jakékoliv složky životního prostředí u této varianty nejmenší.“
DIAMO za projektem sarkofágu neochvějně stojí a připravilo i prezentaci pro veřejnost, která má dokazovat výhody tohoto řešení. Zájemci si mohou prohlédnout i video.
Kromě miliardových nákladů a dlouhého časového horizontu ale projekt sarkofágu provázejí další pochybnosti. Problém bude i s realizací stavby. Jak jsme již zmínili, část pozemku kontrolují soukromé firmy, se kterými DIAMO nemá dobré vztahy. Státní podnik dříve nevyužil nabídky na odkup pozemků a je pravděpodobné, že dnes by za ně musel zaplatit násobně více. DIAMO chce vzniklou situaci řešit vyvlastněním. Státní podnik ústy svého ředitele Kašpara tvrdí, že soukromí majitelé pozemků stavbě brání, aby cenu vyhnali co nejvýš. „Státní podnik Diamo před rokem deklaroval za účasti dvou ministrů, že přikročí k vyvlastnění. My jsme mu okamžitě potvrdili, že s tím souhlasíme a očekáváme, že nám v souladu se zákonem předloží podle oceňovacího předpisu nabídku pro vyvlastnění, a my ji budeme akceptovat. Do dnešního dne se to nestalo. Oni neudělali vůbec nic,“ odmítá to Dalibor Tesař, předseda představenstva společnosti cresco&finance. Vyvlastnění by předcházela nutnost změny územního plánu a není jisté, že by proběhlo bez zdlouhavých soudních sporů. Vedení DIAMO se chce také vyhnout tomu, aby kvůli projektu sarkofágu bylo nutné vypracovat náročné a zdlouhavé posouzení vlivů na životní prostředí, neboli proces EIA. Záležet prý bude na projektové dokumentaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
