„Mezi svými učiteli mám asi toho jednoho jediného, a to byl opravdu Václav Havel. Do té doby to možná byl nějaký učitel ve škole, ale to už jsem dávno zapomněl. Václav Havel byl ta osobnost, která prostoupila vlastně našimi životy a učila nás vidět svět jinýma očima,“ sdělil Špaček.

Ten o sobě mimo jiné mluví jako o velkém kliďasovi. „Uvědomuji si, že si tím hrozně škodím, když se rozčiluji. A někdy se člověk neovládne. Já jsem takový extrovert. Nic nedusím v sobě. Jsem sangvinik, člověk, který prostě je rád veselý, rád se baví a je na mně všechno vidět. Takže mám jako někdy tendenci trošku vylítnout, protože to patří k mému temperamentu, ale že bych se rozčílil?“ poznamenal Špaček.

V průběhu rozhovoru Špaček vzpomněl i na pár setkání, která v roli Havlova mluvčího absolvoval. „Na Hradě jsem pracoval deset let, prošel jsem tvrdou školou etikety a protokolu. Večeřel jsem se všemi korunovanými hlavami a prezidenty a plácal jsem se po zádech se všemi americkými prezidenty, dalajlámou. S tím jsme se opravdu plácali po zádech, teď jsem chtěl říct s papežem, ale s tím ne, tam to bylo takové korektnější. Vlastně jsem byl najednou vržen do světa, ke kterému jsem odmalička tíhnul a cítil jsem k němu jakýsi vztah,“ dodal Špaček. 

Vyjádřil se pak i ke gentlemanství a jeho důležitosti v dnešní době. „Gentlemanství se zrodilo v 18. století, když ta šlechta ztratila kontakt s realitou. Ujel jí vlak. Anglie zahájila průmyslovou revoluci, železárny, textil, spousta mladých podnikatelů bohatla a ta šlechta, která stále chtěla jaksi hospodařit jako před 300 lety, tak už samozřejmě ztrácela půdu pod nohama. Prodávali svá sídla, chudli... A ti mladí podnikatelé je začínali kupovat, začali se oblékat vybraně a stali se z nich gentlemani. Byla to taková vrstva dobře vychovaných mužů, ženy prominou, na ně se tento výraz nevztahuje. A tito muži se stali jakýmsi vzorem pro ostatní vrstvy společnosti. A ty vybrané mravy se staly synonymem pro tu britskou společnost vyšší úrovně a ten výraz zdomácněl prakticky na celém světě. A dneska víme, že gentleman je muž, který je empatický, který je taktní, který dokáže pomoci všem kolem sebe, který je ochotný, prostě je to asi ideál muže – a ženy vzhlížejí k takovým mužům s lehkým obdivem, možná s touhou nějakého takového muže získat i domů, do své domácnosti. Stále se prostě toho výrazu a i toho ideálu nemůžeme zbavit. A nezbavíme se ho. A já si myslím, že je to dobře,“ řekl.