„Žijeme v obtížných časech. Děje se příliš mnoho překotných změn. Lidé se ve světě přestávají orientovat. Historik ekonomie Adam Tooze působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku pro dnešní situaci zavedl pojem mnohočetná krize. Má celou řadu příčin. Tou hlavní mezi nimi je dnes podle mne vývoj umělé inteligence. Na druhém místě stojí změny klimatu a třetí příčka připadá ruské invazi na Ukrajinu. Seznam by mohl být mnohem delší, ale osobně se nyní zaměřím na uvedené tři fenomény,“ píše Soros ve své obsáhlé eseji, kterou zprostředkovává Deník Referendum.

Problémy s umělou inteligencí, které ani její vlastní vývojáři nedovedou plně porozumět, se rozhořely v listopadu 2022, kdy Microsoft všeobecně a bezplatně zpřístupnil ChatGPT. Svůj vlastní systém AI vyvíjí také společnost Google. O rizicích umělé inteligence hovoří jeden z jejích duchovních otců, Geoffrey Hinton, který nastiňuje velmi ponurou vizi budoucnosti, protože AI má podle něj potenciál zničit naši civilizaci.

Hinton byl průkopníkem vývoje neuronových sítí, které si dokážou osvojit a používat jazyk. A své schopnosti dále rozvíjejí na základě analýzy dat. S rostoucím objemem dat pak rostou i schopnosti takzvaných velkých jazykových modelů umělé inteligence. Dosahované pokroky na Hintona udělaly mohutný dojem.

„Co se v oněch systémech odehrává, je dost možná skutečně mnohem lepší než to, co se odehrává v mozku,“ uvedl Hinton a upozornil, že s rostoucím výkonem systémů umělé inteligence se zvyšuje i jejich nebezpečnost.

„Vstoupili jsme na zcela neprobádané území. Dokážeme konstruovat stroje, které jsou schopnější než my, ale zatím je stále ještě máme pod kontrolou. Co se však stane, až vyvineme stroje, které budou chytřejší než my? … Umělé inteligenci potrvá tak pět až dvacet let, než překoná inteligenci lidskou. Pak si uvědomí, že svých cílů dosáhne lépe, když pole své moci ještě rozšíří,“ uvedl prý Hinton a varoval zejména před plně autonomními zbraňovými systémy, jakýmisi roboty zabijáky.

Soros je podle svých slov zastáncem reálného světa, ve kterém vyrůstal a prožil většinu života. „V poměrně útlém věku jsem si uvědomil, že pochopit svět, do nějž jsem se narodil, je opravdu velmi obtížné. A kdykoliv jsem potřeboval morální kompas, hledal jsem ho v reálném světě. Každá lidská bytost je jak účastníkem, tak pozorovatelem světa, v němž žijeme. Jako účastníci se snažíme svět proměňovat k vlastnímu užitku; jako pozorovatelé se snažíme pochopit svět takový, jaký je. Oba cíle se spolu střetávají. Pokládám to za důležitý postřeh, který mi umožňuje rozlišovat mezi tím, co je správné, a co nikoli,“ zamýšlí se Soros.

Umělá inteligence prý toto základní schéma morálního chování zničila, protože sama nemá s reálným světem vůbec nic společného. „Vytváří si vlastní realitu. A jestliže se její nová umělá realita ocitne s reálným světem v rozporu, což se děje docela často, odbude ho jako halucinaci,“ varuje Soros. „Proto jsem se stal odpůrcem umělé inteligence a z celého srdce se stavím za experty, kteří tvrdí, že je třeba ji regulovat,“ má jasno Soros.

Vymáhání celosvětové regulace ale podle něj bude problém, protože nedemokratické režimy mohou vyspělou AI zneužívat ke kontrole společnosti. „Prosazení celosvětové regulace je nyní bohužel nedosažitelné, poněvadž svět je v zajetí konfliktu mezi dvěma systémy vlády, jež vůči sobě stojí v diametrálním protikladu. Ony dva systémy vládnutí označuji jako otevřenou a uzavřenou společnost. Rozdíly mezi nimi přitom definuji takto: v otevřené společnosti je rolí státu hájit svobodu jednotlivce, zatímco v uzavřené společnosti je rolí jednotlivce sloužit zájmům vládců,“ vysvětluje Soros.

„Umělá inteligence se vyvíjí neuvěřitelně rychle a není v možnostech běžné lidské inteligence ji plně pochopit. Nikdo nedokáže předpovědět, kam nás dovede. Ale jednou věcí si můžeme být už teď jistí: umělá inteligence pomáhá uzavřeným společnostem a představuje smrtelnou hrozbu pro společnosti otevřené. Je to dáno tím, že umělá inteligence vyniká v tvorbě sledovacích nástrojů, které uzavřeným společnostem usnadňují dozor nad svými členy. Proto se instinktivně stavím proti umělé inteligenci; jen nevím, jak ji lze zastavit. Zatím to neví ani nikdo jiný, ale většina lidí, kteří se podíleli na jejím vývoji, se vyslovuje pro její regulaci,“ uzavírá s tím, že umělá inteligence dokáže prostřednictvím vytváření dezinformací a deepfakes ovlivňovat už nadcházející volby v západních demokraciích.

Potenciál způsobit kolaps civilizace má podle Sorosa jednoznačně také globální oteplování. Ani po přijetí pařížské dohody a dalších klimatických cílů se totiž nedaří zastavit oteplování a další změny klimatu. Země se podle světových klimatologů nezadržitelně blíží k bodu zvratu, odkud už nebude návratu.

„Mezivládní panel pro změny klimatu říká, že při současné klimatické politice bude Země do roku 2100 teplejší o 2,5 až 2,7 °C. Byla by to katastrofa, říkají vědci. Teplota by tím dosáhla vyšších hodnot, než jaké na zeměkouli panovaly kdykoli za poslední čtyři miliony let. Vedlo by to k úplnému roztání ledovcových příkrovů v Grónsku, v Himálaji a na západní Antarktidě. Hladiny moří by stouply o deset metrů,“ varuje Soros, že v takovém případě by nastal kolaps všech velkých biomů na zemi, od deštných pralesů po tundru a život v mořích. Více než třetina planety by se navíc stala neobyvatelnou, protože průměrné teploty by překročily hodnotu slučitelnou s lidskými zdravím, která se pohybuje kolem 30 °C.

Soros si všímá, že v poslední době zejména v Evropě sílí politické frakce, které se stavějí proti přísnými regulím Green Dealu. „Bohužel stále platí, že když se boj proti změnám klimatu ocitne v konfliktu se zavedenými způsoby, jimiž lidé získávají své živobytí, narazí na tuhý odpor. Zemědělci v Německu a v Nizozemsku tvrdě vystupují proti regulaci emisí dusíku, protože by museli omezit počty chovaných krav. Zmobilizovali se, začali vyhrávat volby a otřásají celou Evropskou unií,“ upozorňuje Soros, podle nějž v boji proti klimatickým změnám zůstáváme fatálně pozadu.

Třetím aspektem, kterému se Soros věnuje, je konflikt na Ukrajině, který přinesl zostření geopolitické polarizace. Zde je miliardář největším optimistou, že se podaří krizi zvládnout. „Reálný výsledek je ale nyní mnohem lepší, než jaký se dal na počátku bojů očekávat. Ukrajinská armáda se postavila na hrdinný odpor a se silnou podporou z USA a z Evropy obrátila vývoj situace. Ukázalo se, že ruská armáda je jen papírový drak – špatně vedená a skrz naskrz zkorumpovaná. Díky tomu je dnes Ukrajina připravena zahájit protiútok, jen co bude moci nasadit veškeré vybavení, které jí Západ přislíbil a poskytl,“ tvrdí Soros.

Ten věří, že se ukrajinský protiútok povede a Putinův sen o obnově ruského impéria by tak mohl vzít za své a Rusko by tak mohlo jednou provždy přestat ohrožovat Evropu i svět. „Náhlý konec války na Ukrajině by tak mohl naopak celému světu připravit příznivé překvapení. Pro Bidena by to mohla být příležitost ztlumit napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Ta zápolí s hospodářským propadem, což by mohlo prezidenta Si Ťin-pchinga motivovat k usmíření s USA. Biden neusiluje o změnu režimu v Číně; přeje si jen uchovat status quo na Tchaj-wanu,“ hodnotí Soros geopolitickou situaci.

Ruská porážka na Ukrajině a uvolnění čínsko-amerického napětí by podle něj mohly představitelům světových velmocí uvolnit ruce, aby se soustředili na boj s klimatickými změnami, jež existenčně ohrožují naši civilizaci. „Cesta k takovému výsledku je však úzká a trnitá. Větu, zda demokracie dokáže mnohočetnou krizi přežít, je proto namístě zakončit otazníkem,“ dodává Soros.

Novinář Jakub Patočka z Deníku Referendum trefně poznamenává, že Soros by s tímto přístupem asi nemohl být ve vedení Pirátů.

„Tak jako v řadě světových médií dnes v Deníku Referendum vychází esej George Sorose díky naší spolupráci s Project Syndicate. Obává se o osud demokracie. Je to místy radikální tak, že by s tím asi nemohl být ve vedení Pirátské strany, nicméně je to dobré. Doporučuju,“ napsal Patočka v narážce na nucený odchod Jany Michailidu z vedení Pirátů kvůli nevyhovujícím myšlenkám. 

Tak jako v řadě světových médií dnes @DReferendum vychází esej @georgesoros díky naší spolupráci s @ProSyn. Obává se o osud demokracie. Je to místy radikální tak, že by s tím asi nemohl být ve vedení @PiratskaStrana, nicméně je to dobré. Doporučuju. https://t.co/bRWk2bjWYg

— Jakub Patočka (@JakubPatocka) June 6, 2023