Z prameníku Idy v Náchodě-Bělovsi až do loňského podzimu odebírali lidé známou kyselku – podle všeho se zvýšeným obsahem arzenu. Jak je to možné? Čím se jeho koncentrace zvýšila?

Nejprve se vraťme do historie. V r. 1840 byl otevřen pramen nazvaný Ida. Název byl dán na památku uzdravení těžce nemocné princezny Idy ze Schaumburg-Lippe, která sem přijela z Německa, aby zkusila minerální prameny jako poslední prostředek ke svému uzdravení. Minerální voda Ida byla stáčena už od r. 1908. Staré vrty byly postupně prohlubovány a hledány nové zdroje minerální vody. V roce 1980 byly ukončeny stavební práce na objektu nové stáčírny, zkušební provoz byl zahájen v roce 1981. Minerálka byla zvláštním vodovodem přiváděna z původních vrtů v lázních. Kapacita nového závodu se postupně zvýšila až na 160 000 láhví denně ve dvousměnném provozu. Z celkového množství šlo 30 % produkce do Prahy. Ida byla zařazena mezi tři minerální vody v republice, určené i pro kojence. Mojí domněnkou je, že se tak stalo i přes zvýšený obsah As, protože jsem nebyl nikde schopen dohledat, zda tehdy měla nová stáčírna dearzénový stupeň. Po roce 1989 získaly lázně zpět neteře posledního majitele a nakonec díky sporům o prameny a konkurzům se Ida stáčet přestala. Poté lidé čerpali Idu z vývěru u řeky. Na tlak veřejnosti po lepší kultuře jímání město Náchod postupně zřídilo schody a několik trubek na říčním břehu, následně město nechalo zbudovat k jímání prameník, na který se ptáte. O tom, že Ida obsahuje, laicky řečeno, zvýšené obsahy arzenu se vědí skoro již století a domnívám se, že to je nejen místním lidem dostatečně známo. Kyselky tohoto typu jsou dokonce vylišeny i příslušnými normami na lázeňskou vodu a nazývají se arzenové kyselky nebo minerálky. Ty podle normy na minerální vody obsahují nejméně 0,7 mg/l As. Ida se navíc pyšní jedním prvenstvím, má největší obsah CO2 v ČR. Ale abychom byli přesní. Sám As podle dostupné literatury jako prvek toxický není, takže stavět poplach o arzenu v Idě na obsahu (volného) arzenu je zavádějící. Co je nebezpečné a toxické, jsou jeho sloučeniny. V případě Idy jde o komplex solí kyseliny arzeničné – konkrétně aniont HAsO4 2- (hydrogenarzeničnan). Vzhledem k nízké rozpustnosti této sloučeniny ve vodě je akutní otrava arzenem krajně nepravděpodobná. Dále je nezbytné zdůraznit, že toxicita anorganicky vázaného arzenu, což je případ aniontu kyseliny arzeničné v Idě, se uvádí 500x nižší než u arzenu vázaného v organických sloučeninách. Přesto za podstatný u hygienické normy uvažuji celkový obsah arzenu. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje stanovit limit obsahu arzenu v pitné vodě na 0,01 mg/l. To ČR jako nejvyšší meznou hodnotu u pitné vody podle vyhlášky MZd 252/2004  kopíruje. Pokud by byl limit podle WHO dosažen nebo překročen, byly by namístě obavy z otravy chronické. Její projevy jsou popisovány zejména jako zažívací potíže, bolesti v trávicím traktu a bolesti hlavy. Při dlouhodobém pití mohou následovat trvalé následky na srdci, diabetes, chronické dýchací obtíže. V případě dlouhodobé expozice je třeba mít na paměti i rakovinotvorný potenciál sloučenin arzenu. Toto podezření bylo podle literatury poprvé vysloveno v roce 1820.

Takže arzen v kyselce vždycky byl. Do doby existence prodávané Běloveské Idy z první polovině 90. let se míra koncentrace arzenu uváděla na etiketě. Mělo být toto označení i u běloveského prameníku?

Ano, toto označení by u prameníku mělo být a také tam od jeho spuštění od roku 2011 bylo. Oproti stáčení Idy na břehu Metuje tedy město Náchod zařídilo navíc relevantní informaci, a to nejen o obsahu arzeničných iontů, ale i s informací hned v nadpisu, že jde o vodu „se zvýšeným obsahem arzenu“. Na tabulce ale bylo i upozornění „polopatického“ rázu, cituji: „S ohledem na chemické složení vody a zvýšený obsah arzenu (arzen vázaný ve sloučenině) je konzumace vázána na dobrozdání lékaře vzhledem ke zdravotnímu stavu odběratele. Odpovědnost za případné zdravotní následky konzumace nese individuálně sám za sebe každý konzumující jedinec, u dětí odpovědný zástupce.“ Pokud tedy chtěl někdo ušetřit a odebíral vodu v demižonech a pil jen ji, činil tak na vlastní nebezpečí a nikdo se nemůže vymlouvat na nevědomost. I kdyby byla Ida zbavena arzenu, nelze její trvalou konzumaci doporučit.