Současná situace je podle Petriláka rozhodně jiná než v předchozích letech. Počet lidí, kteří letos přicházejí, je zásadně menší než třeba v roce 2018 a po dobu tří týdnů na řecké ostrovy oficiálně nepřiplul ani jeden migrant – to se stalo poprvé od roku 2015.

Hlavními důvody je kombinace dvou věcí. První jsou turecká opatření, pro migranty je nyní mnohem složitější se po tureckém území pohybovat. Pozemní hranice už není tak aktuální, protože na hranici v současnosti nikdo není, tuto situaci ale vystřídala karanténní opatření spojená s pandemií. I kdyby se chtěli dostat na pobřeží a vyrazit do Řecka, je to pro ně mnohem obtížnější.

Druhá zásadní věc je pak tvrdá, v podstatě protiprávní politika ochrany hranic ze strany Řecka. Osobně se domnívá, že Řecko se může bát, aby migranti nepřivezli nákazu z Turecka, zároveň využívá kouřové clony, kdy se hodně řeší pandemie, karanténa a omezení pohybu osob. „Migrace není tak mediálně zajímavá jako dřív, proto zavedli tuto tvrdou politiku, která je v rozporu s čímkoliv, co se týká lidských práv, ale i námořního a mezinárodního práva,“ dodává.