Uznání Guaidóa za úřadujícího prezidenta Venezuely navrhl vládě ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Návrh dopoledne před zasedáním kabinetu projednala Bezpečnostní rada státu (BRS). „Atmosféru jsem vnímal tak, že je souhlas s tím, aby se Česká republika připojila ke státům Evropské unie, které již uznaly pana Guaidóa za prozatímní hlavu státu, která má přivést Venezuelu ke svobodným volbám,“ řekl Hamáček novinářům o jednání BRS.

Petříček před jednáním vlády novinářům řekl, že minulý týden na schůzce ústavních činitelů panovala shoda na tom, že současný Madurův režim není řešením.

„Česká republika již v minulých týdnech vyzvala ke svolání demokratických voleb, protože ty poslední volby byly provázeny celou řadou neregulérností a Evropská unie opakovala, že neuznává jejich výsledek. I dnes se společně s našimi evropskými partnery kloníme k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ řekl Petříček před jednáním vlády.

Česko podle ministra zahraničí koordinuje svůj postup s partnery v EU. „Chceme, aby se situace stabilizovala, aby nové volby situaci ve Venezuele, která hrozí humanitární krizí, řešily,“ řekl. Nevyloučil ani možnost uvalení sankcí na Madura a jiné představitele režimu, které by přispěly k jejich větší ochotě uspořádat volby.

Rozhodnutí vlády uvítal předseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek. „Škoda jen, že jsme tak neučinili už dříve, ale až poté, co se tak stalo v šedesáti zemích světa,“ uvedl. Také místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestraník) postup české vlády ocenil. „Tleskám a oceňuji ministra Petříčka, díky jehož návrhu jsme jednou z prvních zemí EU, která přistoupila k tomuto důležitému kroku. Příště i rychleji,“ uvedl.

Telička se již předtím  zviditelnil tím, že vládu peskoval za otálení. Ministr vnitra Jan Hamáček jej však setřel, že se čeká jen na zasedání vlády.

Guaidóa dnes oficiálně uznalo za prezidenta Španělsko jako první stát EU. Uznání opozičního lídra prezidentem, který má uspořádat svobodné volby, už oznámily i Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Británie, Rakousko, Nizozemsko, Litva či Lotyšsko. Kriticky se k tomu postavila Moskva, která to označila za vměšování do vnitřních záležitostí a která podporuje Madura.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý Madurův mandát, protože vzešel z nedemokratických voleb.

Jako první Guaidóa podpořily Spojené státy a po nich asi dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Minulý týden Guaidóa podpořil i Evropský parlament a vyzval ke stejnému kroku členské země EU a unijní instituce. Naopak Rusko, Čína a Turecko stojí za Madurem.