Stanjura na plénu Poslanecké sněmovny více než hodinu vysvětloval důvody navrhovaného konsolidačního balíčku a věnoval se také konkrétním opatřením. „Můžeme začít otázkou, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance. Odpověď zní, ano. Pojďme si položit otázku, zda máme veřejné finance v dobré kondici. Odpověď zní, nemáme,“ prohlásil Stanjura na úvod.

„Zkusme si připomenout, z jaké výchozí základny vycházíme. V roce 2021 byl dluh veřejného sektoru 5,1 % HDP. Připomínám, že toto číslo se počítá jako součet hospodaření státu, měst, obcí a krajů a výsledků zdravotních pojišťoven a tak dále. V roce 2022, v průběhu jednoho roku, se podařilo snížit tento ukazatel na 3,6 % HDP. Nemusíme si připomínat, jak rozpočtově těžký byl rok 2022, zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, s nebývale rozsáhlou uprchlickou vlnou, kdy jsme se dokázali postarat o statisíce uprchlíků, zejména žen, dětí a seniorů,“ pochválil Stanjura vládu Petra Fialy.

Podle ministra financí se ve veřejné rozpravě často objevují dva extrémní názory o stavu veřejných financí. „Zaprvé, že nám hrozí krach jako v případě Řecka, tak to nehrozí. Zadruhé, že jsme v pohodě a není potřeba nic dělat a že existují mnohem zadluženější země. S tím taky nesouhlasím. Tady je totiž potřeba si uvědomit, že nehraje jen výše dluhu, ale také jak je silná ekonomika a jak se daří umisťovat na trh vládní dluhopisy. Takže ano, můžeme si říci, že Německo má v této chvíli větší veřejný dluh než Česká republika, nicméně to neznamená, že bychom své dluhopisy byli schopni emitovat tak levně, jako Německo,“ vysvětloval ministr financí.

Připomněl také, že neustále rostou úroky ze státního dluhu, které na dva roky dosáhnou přes 100 miliard korun. „Ještě jedno připomenutí, a to je ta takzvaná obsluha státního dluhu. Já bych to radši nazval úroky ze státního dluhu. Loni jsme zaplatili 50 miliard, letos 70 miliard, příští rok to bude 90 miliard a v roce 2025 více než 100 miliard korun. A to se už stalo, s tím nic už neudělá ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát. Jinými slovy, když tak rádi sledujeme plnění státního rozpočtu, tak hypoteticky v první vteřině roku 2024 začínáme s částkou minus 90 miliard,“ spočítal Stanjura, že konsolidace veřejných financí je více než potřeba.

Balíček je podle Stanjury dobře vykomunikovaný v rámci pětikoalice, což zabralo mnoho měsíců. „Jako vládní koalice jsme absolvovali – a myslím, že není ostuda to přiznat – dlouhé měsíce intenzivních jednání o nástrojích ke snížení deficitu státního rozpočtu a jak přispět ke konsolidaci veřejných financí. Je to logické, je nás pět samostatných politických stran, museli jsme najít kompromis. Ten balíček by logicky vypadal zcela jinak, kdyby to připravovala jen jedna strana,“ poznamenal Stanjura, že balíček obsahuje mnoho kompromisů.

„Jen připomínám, že v minulém volebním období se nebyly leckdy schopny domluvit ani dvě strany, hnutí ANO a ČSSD. A také v době konjunktury byly vybrány všechny rezervy, které měly sloužit na horší časy. Tady připomenu, že Německo v době konjunktury hospodařilo s nemalými přebytky státního rozpočtu,“ neodpustil si Stanjura kritiku bývalé vlády Andreje Babiše.

„Ten balíček se skládá ze 63 opatření, přičemž většina těch opatření se děje na straně výdajů,“ dodal Stanjura a začal vysvětlovat jednotlivá opatření. Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %, a sjednocuje na 12 % nynější snížené sazby DPH 10 % a 15 %. Ruší také například slevu na studenta a slevu na školkovné. Změnit se má také vypočet daně z nemovitosti a zavádí se odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců.

V příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Oba opoziční kluby – ANO a SPD – již ohlásily, že balíček nepodpoří, protože podle nich poškozuje občany i celou ekonomiku.