Pane starosto, jak byste ve stručnosti charakterizoval uplynulý rok?  Co se vám podařilo a co naopak čeká na své řešení?

Rok 2015 považuji z pohledu města za velmi úspěšný. Podařilo se nám dokončit projekt snížení energetické náročnosti ZŠ T. G. Masaryka, což je největší školní objekt ve městě, díky dalším dvěma projektům jsme totéž opatření udělali u škol v částech Donín a Loučná. Do původní podoby jsme vrátili fasádu Lidového domu, což je první dům ve městě při příjezdu od hranic. Novou fasádu a špaletová okna má po loňsku dům kultury Beseda. Jde o objekt v majetku města zapsaný na seznamu kulturních památek a podle jeho významu jsme k němu začali přistupovat. Dokončili jsme opravy povrchů ve dvou ulicích, v dalších ulicích je nová kanalizace, vodovod a plyn. Opraveny byly chodníky v ulici Generála Svobody. Revitalizovali jsme parčík na Zlaté Výšině, dvě zahrady u mateřských škol. Na radnici je nový výtah, takže se lidé snadno dostanou do obou pater. A na konci roku se nám podařilo prodat deset hektarů pozemků v průmyslové zóně. Jako pozitivní vidím nejen to, že jsme získali prostředky na další investice, ale že v horizontu několika let přibudou v Hrádku další stovky nových pracovních míst.

Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Otázku míníte pravděpodobně v celosvětovém kontextu. Tam asi všichni souhlasíme s tím, že to byl rok velmi složitý. Nebezpečí ale vidím v tom, že Evropu čekají roky ještě daleko horší, pokud se k některým záležitostem nepostaví razantně a čelem.

Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje v roce 2016? Poradíme si se současnými bezpečnostními hrozbami, nebo se situace ještě vyostří?

Mám obavu, že díky tomu, že Německo a severské státy procitají, migrační vlna, která nás dosud víceméně míjela i díky našemu přístupu k migrantům, může zasáhnout i naše území. A v tom případě nás bude čekat doba velmi složitá. A to nejen díky událostem, o kterých se v posledních dnech dozvídáme a týkají se přímo uprchlíků, ale i díky tomu, že i naše společnost se rozděluje. Navíc vychází najevo, že některé relevantní informace nebyly zveřejňovány nebo bylo jejich zveřejnění zadržováno jako v případě sexuálního obtěžování, ke kterému došlo ve Švédsku už před rokem. Což znamená ztrátu důvěry veřejnosti a oprávněné obavy. Tady dávám velkou vinu evropským špičkám, které problematiku migrace zpočátku velmi podcenily.

Plánujete v roce 2016 ve městě nějaké významnější investice?

Zásadním cílem pro letošní rok je dokončení investičních akcí zahájených v roce 2015. To znamená dokončení projektu snížení energetických úspor budovy základní školy v Loučné, dokončení některých detailů zahrad v MŠ Loučná a MŠ Liberecká, dokončení energetických úspor hasičské zbrojnice a dokončení rekonstrukce mostku v ulici Na Hrázi.

Pokud jde o nové investiční akce, ještě před koncem roku jsme podali žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj na třetí etapu revitalizace sídliště Liberecká. V letošním roce budeme žádat ještě o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukci chodníku na Liberecké ulici a na prodloužení chodníku v místní části Donín.

Realizace dalších plánů závisí na tom, jak uspějeme s podanými žádostmi o dotace. Projekt Paměť v krajině zahrnuje rekonstrukci kapličky na Uhelné, pořízení kopie morového sloupu na náměstí a restaurování soch a křížové cesty v okolí kostela sv. Bartoloměje. Projekt 4 města zachraňují přes hranice by zásadně zlepšil vybavení hrádeckých hasičů. Připravujeme rozšíření veřejného sociálního zázemí domu kultury Beseda, na které už je hotový projekt. Na ministerstvo kultury jsme podali žádost o dotaci na sanaci a rekonstrukci krovu nad restaurací Camelot. Objekt je spolu s DK Beseda v majetku města a je zapsanou kulturní památkou. Rádi bychom podali žádost o dotaci na ministerstvo školství na rekonstrukci podlahy v sokolovně.

Studenti architektury Technické univerzity v Liberci navrhli několik řešení, jak naložit s dvacetihektarovým areálem bývalé textilky Benar v Hrádku nad Nisou. Radnice se přiklání zejména k využití areálu pro bydlení, a to jak rodin s dětmi, tak pro seniory. Současně byste uvítali jeho využití pro zdravotní středisko, které by zastřešilo ordinace lékařů rozprostřené po celém Hrádku. Stejně tak potřebujete podle vašich slov slušné zázemí pro stavební úřad, úřad práce nebo depozit Brány Trojzemí. Kdy a na základě čeho by měl být vybrán finální projekt, a především z čeho by měl být financován?

Musím vás opravit, radnice se určitě nepřiklání k využití areálu pouze k bydlení. Pokud mám mluvit za sebe, dokážu si představit, že zde vznikne malé „město ve městě“. Tedy že zde budou nebytové prostory, které budou moci využívat různé organizace, jež ve městě působí a nemají pořádné zázemí, mohou zde být kanceláře úřadu práce, stavebního úřadu, který je nyní v budově radnice, ale na samosprávě je nezávislý. Může tam být i ono zdravotní středisko, o kterém se v Hrádku dlouhodobě bavíme. V areálu si dokážu představit i bydlení, ale určitě ne pouze bydlení. To je ale můj názor, o využití určitě povedeme rozsáhlou debatu nejen v zastupitelstvu, ale i se zapojením veřejnosti. Nová podoba areálu, který se nachází v samotném centru města, ovlivní podobu centra na mnoho desítek let. Což je také hlavní důvod, proč jsme areál koupili, abychom měli nad jeho využitím kontrolu.

Pokud jde o financování, nejraději samozřejmě budeme, pokud se nám podaří zajistit co nejvíce prostředků mimo městský rozpočet. Je ale otázkou, jaké dotační prostředky bude vůbec možné využít, protože Česká republika zažila v letech 2007–2013 z pohledu dotací, dá se říci, období blahobytu. Nové plánovací období je ale z hlediska čerpání dotací mnohem složitější, témata jsou vázaná na sociální záležitosti, takže se zdá, že období, kdy jsme z dotací financovali různé veřejné prostory, už v zásadě pominulo. Může se tedy stát, že budeme hledat cestu PPP (Public Private Project) spolufinancování ze soukromých zdrojů. Cest je řada, která ale bude nejlepší, v tuto chvíli nevíme. Co je téměř jisté, že nebudeme usilovat o jednu velkou dotaci, ale revitalizaci areálu budeme řešit po částech.

V současnosti čekáme na dokončení prací studentů architektury liberecké technické univerzity a vrhneme se na přípravu architektonické soutěže, kterému bude předcházet definování našich požadavků.