Starostou jste se stal poprvé v roce 2010. Když jste ale nastupoval do funkce, nejenže jste s politikou neměl žádné zkušenosti, město se ale i podle vašich slov nacházelo v šíleném stavu, navíc bylo zatíženo obrovským dluhem. V uplynulých volbách jste s přehledem mandát obhájil, což vám dává prostor nejen dokončit projekty s předchozího volebního období, ale máte tak i více prostoru namířit město určitým směrem. Máte představu, co pro město udělat z dlouhodobějšího hlediska?
Dovolte mi se ještě krátce vrátit ke komunálním volbám. Ty mi totiž daly naději, a to ne jen kvůli našemu neuvěřitelnému výsledku v Kolíně. Z celostátní (a koneckonců i evropské) politiky máme často pocit, že sílí a voliče oslovují strany a hnutí s populistickým programem, nabízející jednoduchá řešení mnohdy na úkor práv a svobod skupin i jednotlivců. V minulých komunálních volbách to tak ale rozhodně nebylo. Napříč republikou vyhrávaly kandidátky vedené důvěryhodnými starosty, nezávisle na barvě dresu a jménu strany. ODS v Mladé Boleslavi, ČSSD v Bohumíně či naše nezávislá Změna pro Kolín u nás. A to jsme v Kolíně oddlužovali, tudíž omezili mnohé výdaje a investice města, od velkých projektů se přiklonili k menším (ale adresným), zvyšovali jsme daň z nemovitosti, zvedli některé další poplatky… Tedy rozhodně to nebyla žádná primárně líbivá politika. Ale důsledně jsme občanům vysvětlovali, představovali naši vizi, nelhali, nezatajovali, zveřejňovali dokumenty i výsledky naší práce, snažili jsme se jednoduše přinést důkazy o tom, že směřování města je promyšlené a správné. Výsledek? 64 % ve městě s 31 tisíci obyvatel. A znovu zdůrazňuji – bez malování vzdušných zámků. A to je ta naděje – politika se dá dělat bez lhaní lidem, bez demagogie a zkratek. Jen to stojí hodně práce, úsilí a energie. Pokud ale máme porážet populisty ohrožující demokracii, musíme tu sílu v sobě najít. A nebát se dílčích proher.
Z dlouhodobého hlediska je třeba zajistit ekonomickou stabilitu Kolína. Tedy splatit dluh, navýšit kapitálové příjmy (například prodejem pozemků v průmyslové zóně), zajistit přísun dotačních prostředků do města. Na upevnění všech tří zmíněných pilířů pracujeme. O optimalizaci dluhové služby jednáme se státními institucemi, do zóny jsme jen v roce 2015 přilákali dva strategické investory, zřídili jsme odbor dotační politiky a jsme s kvalitními projekty připraveni vstoupit do boje o dotace v každé ze stěžejních os. To však hovořím jen o ekonomice, kterou jistě vše začíná, ale zdaleka nekončí. Pracujeme velmi originální metodou, ve spolupráci se sociology i zkušenými tvůrci strategií, na dokumentu s názvem Vize pro Kolín. Ten obsahuje komplexní pohled na Kolín a celý složitý mechanismus města nahlíží skrze Maslowovu pyramidu potřeb. Uspokojit primární, tedy základní potřeby v plné kvalitě – bezpečnost, kvalitní zdravotní péči, dostupnost základních komodit. Nad tím ovšem musí být nadstavba v podobě kvalitního vzdělání, možnost zábavy pro různé typy konzumentů, ale i na samotném vrcholu možnost seberealizace a aktivního zapojení se do života ve městě. Jen tak se může město komplexně a rovnoměrně rozvíjet a dosáhnout své základní funkce – umožnit lidem šťastný život. Pokud mám vizi definovat v jedné větě, pak dlouhodobě říkám: Kolín je kulturním městem se zdravým průmyslovým srdcem.
O kolik se zadluženost města za vašeho působení snížila a kdy by měl být dluh doplacen?
Zadlužení města bylo v době našeho nástupu 940 milionů Kč, přičemž obsluha celé dluhové služby nás ročně stojí 100 milionů korun. Tyto peníze by za normálních okolností mohly jít do investic, do života lidí ve městě. Bohužel tomu tak do roku 2028, kdy bude dluh splacen, nebude. Současná výše zadlužení se pohybuje okolo 620 milionů Kč. Rozdíl oproti roku 2010 je to značný.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková