17. prosince dostane Česká republika předčasný vánoční dárek. První dálniční úsek na D4 mezi Příbramí a Pískem, kterou postavila a bude provozovat soukromá firma a stát za její užívání bude platit. Provozovatelem dálničního úseku je společnost Vinci Construction CS. Její generální ředitel Martin Borovka byl hostem 20 minut Radiožurnálu.

Martin Borovka si celým úsekem dálnice projel a zkonstatoval, že je prakticky hotovo. Už se jen dočišťuje. „Už jenom opravdu uklízíme. Dolaďujeme, jsme ve fázi provozních zkoušek, takže je stavba průjezdná. Jsme připraveni 17. prosince otevřít,“ podělil se o svou radost Borovka.

Společnost Vinci Construction CS pracovala na dálničním díle formou projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru – tedy PPP – nikoli poprvé. Již má za sebou podobný projekt na Slovensku mezi Nitrou a Banskou Bystricou. Byly se stavbou dálnice mezi Příbramí a Pískem nějaké problémy? „Narazili jsme na řadu problémů, které se během přípravy a výstavby staly, ale s takovými problémy si umíme běžně poradit. Prostě není stavba bez problémů, to je náš denní chleba,“ mávl rukou Borovka.

Forma PPP u stavby dálnice je v České republice neozkoušený koncept. Společnost Vinci Construction CS zprovoznila 48 kilometrů dálnice, stát ji nyní bude nejen splácet, ale také hradit údržbu. Kolik do takového projektu musela společnost Vinci Construction CS investovat? „Investiční náklady se pohybují v řádu 12 miliard korun na 32 kilometrů nové dálnice a 16 kilometrů velké opravy současných úseků dálnice D4,“ spočítal to státní kase Borovka.

Forma spolupráce PPP znamená, že stát začne společnosti Vinci Construction CS splácet jak vykonanou práci, tak i samotné provozování dálničního úseku. Kolik to bude daňové poplatníka stát, když prvotní investice byla 12 miliard? „Každý roky bude stát splácet 1,3 miliardy korun a zhruba ho to vyjde nad 30 miliard korun,“ řekl Borovka s tím, že splácet bude stát, tedy daňový poplatník, dlouhých 25 let. Ale Borovka upozornil, že v ceně je i provozování dálnice. „Je podstatné říci, že v tom je i údržba. Dálnice budeme státu předávat zpátky po těch pětadvaceti letech v perfektním stavu,“ dodal Borovka rychle.

Společnosti Vinci Construction CS stát zatím nedal ani korunu. Ty se pro ni začnou ze státní kasy sypat až po 17. prosinci, kdy se po dálnici začnou bez omezení prohánět řidiči. „My obecně máme nastavené parametry, jak ta dálnice má každý den vypadat. To znamená, že stát si vlastně kupuje službu,“ řekl Borovka a zopakoval, že součástí smlouvy se státem je hlavně to, že tak, jak bude vypadat dálnice 17. prosince 2024, musí vypadat i 17. prosince 2049, kdy přejde do držení státu.

Podle Národního kontrolního úřadu se ale cena za provoz dálničního úseku zvedne vinou inflace přinejmenším o čtyři miliardy. Podle Borovky ovšem úřad podobných predikcí vydá takové množství, že nemá cenu se jimi nějak důkladněji zabývat. A připodobnil systém k fixaci u hypoték. Pětiletá fixace udrží cenu splátek na stejné úrovni. Ale ta po konci fixace prostě může vyskočit. To je riziko podnikání. „Je to férový mechanismus, na který odpověděli všichni soutěžící a jenom podle toho se to musí dopočítat. Jestli už se NKÚ odvažuje odhadnout inflaci v roce 2048? Já se to neodvažuji,“ zhodnotil zprávu NKÚ Borovka.

Inflace je zkrátka vinou efektu „černé labutě“ dlouhodobě nepředvídatelná. „Kdo v roce 2020, kdy ministerstvo dopravy tento výpočet dělalo, věděl, že nastane válka na Ukrajině a že bude takový obrovský inflační boom. Předpověď České národní banky na inflaci v roce 2020 byly někde na výši 3 % do roku 2025. A to se nestalo,“ řekl důrazně Borovka.

Borovka se zdráhal odpovědět na otázku, jak by posuzoval formu spolupráce PPP, kdyby byl v roli ministra. „Podívejte se, jaký je stav deficitu České republiky, kolik máme volných finančních prostředků, a myslím, že odpověď je, že kombinování obou metod do budoucna je asi správná cesta,“ odpověděl vyhýbavě.

Kritikou pak Borovka nešetřil směrem ke stavebním zákonům České republiky. „Na rozdíl od zemí na západ od nás jsme tady byli výrazně v naší technické kreativitě, v technickém inženýrství, limitovaní stavebním zákonem, který bohužel v České republice vše strašně striktně limituje do úplného detailu a je to velká, velká, velká škoda,“ zhodnotil pružnost naší legislativy Borovka.

Zároveň ho netěší, že otevření dálničního úseku provází převážně debata o kamerovém systému na měření rychlosti. Borovka řekl, že na dálnici tři roky pracovalo 15.100 lidí, přitom diskuse se motá jen kolem kamer. A vysvětlil, že kamery tam jsou hlavně kvůli bezpečnosti. „Musíme říct, že ty kamery jsou tam primárně kvůli bezpečnosti. To znamená, že snímají tu dopravní cestu a umožňují dispečerům monitorovat, jestli na té dálnice je něco špatně. Kamera umožňuje identifikovat problém, že se například na dálnici auto zastaví,“ zkonstatoval Borovka. 

Psali jsme:

Přepočítali se. Barevná revoluce v Rumunsku? Vyoral a zrušené volby

Vegetariánská hladovka a výzva k abdikaci prezidenta. Protivládní rebel Popelka za mřížemi nemlčí

Průšvih proevropské vlády v Polsku. Mladí mizí. Mají se hůř

Petr Jahn: Veřejnoprávní bizár roku. Setkání zaměstnanců ČT s generálním ředitelem Součkem. Část 4