„Nemůžeme být společností bez paměti,“ dodal Žáček s tím, že informace se musejí dostat hlavně k mladým lidem, neboť starší generace si většinou zapomínáním a relativizováním legitimizuje svou minulost.

Historik Petr Blažek z Centra pro dokumentaci totalitních režimů doporučil připravit novelu, kterou by se zrušily takzvané zbytkové tresty popraveným politickým vězňům. Zatím se tak podle Blažka nestalo soudní cestou ani v jednom případě. Apeloval také na zveřejnění členské kartotéky předlistopadové KSČ s tím, že podobné žádosti byly zatím neúspěšné.

Předseda etické komise pro třetí odboj Jiří Kaucký označil za problém to, že osvědčení za protikomunistický odboj nebo odpor nemohou mnohdy dostat ti, u kterých pro to chybí písemná dokumentace. Potíže mají rovněž ti, kteří místo vězení byli nuceni k odchodu do zahraničí. Ocenění by si podle Kauckého zasloužily také vdovy po politických vězních, které se za ně mohly vdát až po jejich návratu z vězení.

Slyšení se uskutečnilo v souvislosti s 50. výročím vzniku Klubu 231, který byl založen 31. března 1968 a na jehož několikaměsíční činnost v roce 1990 navázala Konfederace politických vězňů. Připomenulo také 40. výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), což bylo sdružení založené 27. dubna 1978. Jeho cílem bylo sledovat a zveřejňovat případy politických vězňů a dalších osob pronásledovaných z politických důvodů. Po listopadu 1989 se VONS snažil s minimálním úspěchem o očištění justice.