Návrh počítá s tím, že pro některá odvětví bude zavedena povinnost investora žádat o povolení před uskutečněním investice. Šlo by například o obranný a bezpečnostní průmysl, výrobu a vývoj zboží dvojího užití či prvky kritické infrastruktury. V případě, že by stát zjistil v souvislosti s konkrétní zahraniční investicí riziko ohrožení bezpečnosti a veřejného pořádku, mohl by buď stanovit podmínky investice, či ji zamítnout.

„Základním problémem je fakt, že někteří zahraniční investoři přicházející do ČR mohou být vedeni jinými motivy, než je generování zisku. Může docházet k projektování politické moci cizí země s využitím aktiv ve strategicky důležitých odvětvích,“ stojí v dokumentu. V Česku nyní neexistuje systematický přístup ke sledování zahraničních investic z hlediska konečného vlastníka.

Evropské nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do EU, by mělo vstoupit v platnost 10. dubna. Do října 2020 má ČR povinnost adaptovat do českého právního řádu některá jeho ustanovení.

V Česku jsou tak možné tři scénáře. Buď prostá implementace nařízení EU, nebo zřízení monitorovacího systému, který by umožnil systematicky sbírat informace o zahraničních investicích, ale nezřizoval možnost státu zasáhnout. Třetí možností je zřízení plnohodnotného prověřovacího mechanismu, který by umožnil sběr potřebných informací a zároveň by umožnil zakázat konkrétní transakci.

MPO předpokládá, že ročně by bylo třeba prověřit asi 300 transakcí. „Ze zkušeností členských států EU lze usuzovat, že počet transakcí, které projdou plnohodnotným prověřením, nepřesáhne deset případů ročně,“ uvádí dokument. Prověření investice bude možné nejpozději pět let po jejím uskutečnění.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci oznámil, že technologie čínské společnosti Huawei považuje za bezpečnostní riziko. Na základě varování NÚKIB některé státní instituce omezily používání produktů firem Huawei a ZTE.

Jen agentura CzechInvest v roce 2017 zprostředkovala 106 investičních záměrů za více než 65 miliard korun. Nejvíc v ČR investovaly firmy z Německa, USA a Japonska.