Válka a následný odsun Němců jsou podle Štěcha rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. „Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu,“ řekl Štěch. K historii je podle něj třeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. „Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, kteří se za naši svobodu obětovali, bojovali, a s úctou ke všem obětem nacistického teroru,“ doplnil Štěch.

Účastnili se i ti, kteří ghettem v Terezíně prošli

Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již posedmdesáté. Kromě Štěcha se jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi roky 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2 600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.