„‚Jižní‘ politika NATO sahá až k zakladatelům geopolitiky před 1. světovou válkou: siru Halfordu Mackinderovi, generálmajorovi Karlu Haushoferovi a profesoru Nicholasi Spykmanovi,“ podotýká Kotrba. Mackinder si podle něj vysnil kontinentální pevnost pevninských zemí Heartland – srdce Světového ostrova Eurasie.  

„Podle něj kdo ovládá Heartland, ovládá Světový ostrov, a kdo ovládá Světový ostrov, ovládá svět. Dalo by se dodat, že kdo ovládá Krym, ovládá nejen Černé moře,“ poznamenal dále Kotrba.

Komentář k poslechu ZDE.

Mackinder podle něj považoval východní Evropu za bránu k ovládnutí srdce Eurasie a za oblast bezpečnostního vakua mezi Ruskem a Německem. „Boj o ni byl vyústěním 20 let studené války a následným zadržováním – vazalstvím východu Evropy rozšířením NATO až k hranicím Ruska, “ poznamenal Kotrba. 

„Pro Spojené státy je dle Spykmana nejdůležitější zabránit, aby toto území bylo ovládáno jednou mocností, Ruskem. To je základem protiruské politiky NATO i EU. Rozvoj expedičních sil, dlouhodobý odpor vůči ‚revizionistickým státům, jako je Rusko‘, a asertivita proti Číně je páteří nové Národní vojenské strategie USA z loňského roku,“ dodal Kotrba. Klíčem k zadržení Rusů během studené války bylo dle jeho názoru Turecko. 

„Po porážce Sovětského svazu Řecko dostalo roli sloužit vítězům jako zadržovací bariéra. K zajištění možnosti americké flotily vplout nejen do Černého moře, ale i k Suezu. Tím bylo řecko-osmanské nepřátelství na desítky let ‚zaparkováno‘. Obkličování postupovalo diplomaticky – rozšířením NATO do Bulharska, Rumunska, Gruzie. Arabským jarem, které mělo eliminovat vliv Mubaraka v Egyptě. Sunnitské monarchie byly navázány na ropné zájmy, šíitské země byly ponechány svému osudu. Až doteď,“ uzavřel Kotrba.