„Tato událost nevyhnutelně přináší otázky, jestli nám to za to stojí a proč tam vlastně jsme. My jsme tam ale pro to, že je to mise i Severoatlantické aliance a my jsme jejím členem. Jednotlivé státy to dělají s různým smyslem nasazení,“ řekl úvodem Zrno a upřesnil, že na zemi naší velikosti je naše nasazení velké. „Děláme to také proto, že někdy až překvapivě si naše politické reprezentace bez nějaké velké výjimky uvedomují naši zpodvědnost na vývoj i v této části světa a vycházíme vstříc našemu hlavnímu spojenci, kterým jsou Spojené státy, což je dobře,“ uvedl.

V Afghánistánu Zrno strávil celkem rok mezi lety 2010–2011, v době, kdy zemi opouštěl, prý rozhodně neodjížděl s pocitem, že je to „hotová práce“. „Tenkrát možná takový mediální dojem vznikl, když se Obama chtěl z Afghánistánu stáhnout, a aby to mohl udělat se ctí, bylo potřeba vytvořit dojem, že tato ‚dobrá válka‘ je na dobré cestě a můžeme se stáhnout díky tomu, že to afghánská vláda, armáda a policie zvládnou sami,“ řekl s tím, že všichni, kdo tam byli, ale věděli, že na něco takového nejsou ve skutečnosti zdaleka připraveni.

„Je mi líto, že ani po sedmi letech na to nejsou připraveni, točíme se stále v kruhu a i poté, co se jednotky stáhnou, zase se tam posílají zpátky,“ povzdechl si Zrno a dodal, že se tam vracejí především s cílem vycvičit afghánskou armádu a policii, aby samy byly schopny svou zemi ubránit. „Když si řekneme, že je to už sedmnáct let, triliony dolarů. Jsou to sumy, které si nedovedeme představit. Tisíce našich západních mrtvých a násobně více mrtvých místních v Afghánistánu, to človka donutí k zamyšlení, jak je to možné,“ kroutil hlavou Zrno.