Studenti žurnalistiky na pokraji pokročilého stádia debility, zírá Petr Žantovský. A kreslené pohádkové postavičky jako nástroje propagandy Kremlu...

01.12.2018 7:44 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH Velice neobvyklé až bizarní skutečnosti, které se objevily v poslední době ve sdělovacích prostředcích, si pro svůj pravidelný přehled mediálních zajímavostí vybral Petr Žantovský. Technologie, o nichž hovoří v úvodním tématu, vnímá jako obrovské nebezpečí, které může vyvolat světovou válku nebo jakýkoli jiný konflikt. Zdánlivě humorně vypadá to, jak přehnaně ohleduplně s budoucími britskými novináři mají zacházet jejich pedagogové z fakulty žurnalistiky na univerzitě v Leedsu. A aby lidé na Západě ani na chvíli nezapochybovali, že z Ruska přichází jen zlo, otiskly britské Timesy článek, v němž jsou animované postavičky Máša a medvěd označovány za nástroj Kremlu.

Studenti žurnalistiky na pokraji pokročilého stádia debility, zírá Petr Žantovský. A kreslené pohádkové postavičky jako nástroje propagandy Kremlu...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Obecně dost opomíjenou, ale velmi zásadní záležitostí začíná nejnovější přehled mediálních zajímavostí. „Na portálu flowee, který se věnuje počítačovým technologiím a soudobé komunikaci, lze pod titulkem ‚Expert představuje deset důvodů, proč vymazat své účty na sociálních sítích‘ nalézt článek pana Luboše Hegera. Jde o velice zajímavý text, jenž čtenářům přibližuje názor jistého Jarona Laniera. Tenhle spisovatel a hudebník, ale především známý americký odborník na počítače je považován za jednoho z tvůrců pojmu virtuální realita. Je to zkušený člověk, narodil se v roce 1960 a celý život žije počítači, čímž chci říct, že jeho slovo má docela váhu. A v tomhle článku je parafrázován jeho původní text, v němž píše, jakým způsobem sociální sítě manipulují se svými uživateli,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Jde o něco, co nás obklopuje na každém kroku. „Každý jsme si prošli zkušeností, kdy jste v nějakém internetovém obchodě koupili třeba manželce šperk k Vánocům nebo bačkory pro tchyni a od té chvíle se vám po určité poměrně dlouhé období při každém otevření jakéhokoli portálu vysunuly odněkud reklamy na šperky nebo na bačkory, protože internet si nás pamatuje jako uživatele určitého typu komodity. Na první pohled to může být i komické, trochu to obtěžuje, ale nějak to odklikáte. Na druhou stranu vás to docela manipuluje a vnucuje vašemu chování určitou spotřebitelskou prioritu, kterou ale už nepotřebujete. Neodpovídá už vaší okamžité potřebě, ale odpovídá potřebě toho výrobce, distributora, prodejce nebo obecně obchodnímu zájmu, který za tím stojí. To je věc, kterou každý, co využíváme internet, známe,“ poukazuje mediální analytik.

Technologie nebezpečná pro jakoukoli sociální komunikaci

Jaron Lanier ale považuje za podstatné, že tvůrci sociálních sítí v podstatě vědomě modifikují a infikují své uživatele, říkají tomu dávkou dopaminu. „Tedy určitým typem inspirace nebo motivace k nějakému chování. Tím vlastně ovlivňují váš mozek, vaše jednání. To, prosím, není konspirační teorie, jak by si někdo rád představoval, ale skutečnost. Lanier doslova píše, že když ten hypnotizér, který stojí na druhé straně technologického řetězce, kterého neznáte a nemusí to být zrovna výrobce určitého typu šperku nebo bačkor, ale někdo, o němž nevíte, pro koho pracuje nebo jaké zájmy zastává, ale on vás stejně hypnotizuje tímto způsobem za účelem, který neznáte. Tohle je technologie, která se k nám řítí všemi cestami a je pro budoucnost jakékoli sociální komunikace velice nebezpečná,“ myslí si Petr Žantovský.

Podobně nahlíží na technologii Deepfakes, která posouvá možnosti tvorby falešných videí. „Počítačovému programu stačí zvuková stopa, třeba nahrávka projevu. Pak si vezme obličej dotyčného a ústa mu rozpohybuje tak, aby na ně jednotlivá slova seděla. V kanadském dokumentu, který jsem v těchto dnech viděl, to ilustrovali na Baracku Obamovi, jehož výstup z nějakého projevu poskládali tak, aby modulace jeho úst a jeho mimika odpovídaly textu, který mu vložili do úst. A ten text namluvil herec. Byla to nějaká denunciační promluva o Donaldu Trumpovi, ale to není podstatné. Podstatné je, že to Obama nikdy neřekl. Ten herec to namluvil svojí dikcí, svým hlasem, ale oni ten hlas dokázali dokonale zduplikovat a vytvořit z něj imitaci hlasu Baracka Obamy,“ popisuje mediální odborník.

Nejde už o vnucování bačkor, ale sdělení, které nemusí být pravdivé

Když spojili tu animovanou tvář, což je věc známá už delší dobu, s modifikovaným hlasem, tak dokument na dvaceti minutách ukázal velice přesvědčivě, že lze vytvořit kohokoli, jak říká cokoli. „To je, když to domyslíme, obrovské nebezpečí, protože to může vyvolat světovou válku nebo jakýkoli jiný konflikt, který si lze představit. Takže ke všem těm nesmyslům, které říkají politici normálně, ještě přibydou nesmysly, které jim někdo účelově vloží do úst a do tváří a už se v tom vůbec nikdo nevyzná. To už bude takový chaos, že celá politická, novinářská či jakákoli jiná komunikace bude znejistěna. Budete neustále na pochybách: je to pravda, co ten člověk říká, co mu velice věrohodně odezírám z úst? Je to pravda, nebo to není pravda?“ upozorňuje Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ombudsman Křeček k případu Vladimíra Kapala: Dopis jsem dostal. Je třeba se zamyslet

4:40 Ombudsman Křeček k případu Vladimíra Kapala: Dopis jsem dostal. Je třeba se zamyslet

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček reaguje na případ šéfredaktora Svobodného rádia Vladimíra Kap…