Jedním z takových Ukrajinců je student Vladyslav Kidun, který je v Česku již déle než 8 let. Sám už se prý cítí částečně jako Čech. „Cítím se jako Čech z Oděsy. Cítím v sobě tu pražskost, vyrůstal jsem tady, mám to tady rád, mám mezi Čechy kamarády. Z devadesáti procent se považuji za Čecha,“ vysvětluje vysokoškolský student pro server iDdnes.cz.

Kidun jako student zatím nesplňuje podmínky pro udělení trvalého pobytu ani českého občanství. Letos v březnu mu vypršela platnost ukrajinského cestovního pasu a nového se už nedočkal. Ukrajinská vláda totiž v dubnu rozhodla, že všem mužům v zahraničí v branném věku nebude dále poskytovat konzulární služby. A kvůli údajné technické chybě se to týká i žádostí, které byly podány předtím.

„Je podezřelé, že ty technické problémy nastaly těsně předtím, než na Ukrajině vstoupil v platnost nový zákon o mobilizaci. Dnes se ty problémy týkají jen mužů ve věku 26 až 60 let. Lidé tedy ztrácejí důvěru a jsou nervózní z toho, co může přijít,“ zmínil Kidun.

Jediným řešením je prý aktualizovat své údaje v nové aplikaci Rezerv+, díky níž si lze zažádat o nový pas. Jenže tam se buď nelze přihlásit nebo se uživatelé dozví, že nový pas dostanou až na Ukrajině. „Já dnes nemám platný ani občanský průkaz, ani cestovní pas. A bez těchto dokladů se do té aplikace ani nemůžu zaregistrovat. Navíc většina lidí, kteří se do ní úspěšně zaregistrovali, se při pokusu aktualizovat své údaje dozvěděli, že se mají vrátit na Ukrajinu na pobočku své vojenské komise a vyřešit to na místě. Takže je to začarovaný kruh,“ popisuje Kidun.

Kvůli možnému odvodu se ale Kidun i ostatní bojí návratu do vlasti. „Stále studuji a spadám pod výjimku z odvodu. Jenže představitelé vojenských komisí dnes chodí po ulicích a kontrolují papíry, a když nebudou v dostatečném stavu, bůhví co se může stát. Pokud bych jim ukázal české potvrzení o studiu, tak se na to asi nebudou moc dívat,“ uvažuje student.

Názory, že by se Ukrajinci v zahraničí měli vrátit domů a bojovat, jsou podle něj spíše filozofické. „To je filozofická otázka a záleží na každém, jak si ji zodpoví. Ne každý je na tu válku připravený. Já jsem ochotný pomáhat jak to jde, ale prostě cítím, že nejsem psychicky připraven tam jet. Samozřejmě strach tam je, co si budeme povídat,“ dodává Kidun.

Výzvy k návratu Ukrajinců do vlasti podporuje i řada politiků, mj. europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Ten tvrdí, že by Česko mělo „motivovat“ bojeschopné Ukrajince, aby se vrátili na Ukrajinu, aby bojovali za svoji zemi. A to omezením míry komfortu, který mají v Česku k dispozici. „Třeba nižší dávky, povolení k pobytu a další nástroje,“ zmínil Kolář, že by Ukrajinci v zemích EU měli „odvést svůj díl práce“ pro svoji zemi.

„Není to nijak radostný téma, ale bohužel je to nutný. Věřím, že bychom se jako Česká republika měli připojit k postoji Polska a Litvy. Tyhle země u nich žijící bojeschopné Ukrajince ‚motivují‘ k návratu do vlasti,“ pravil Kolář v květnu.

„Ani omylem nejde o nějaké nahánění lidí po ulici. Stát má ale dost možností, jak omezit míru komfortu, kterou v dané zemi konkrétní osoby mají, a tím je dostat zpět na Ukrajinu přirozenou cestou. Třeba nižší dávky, povolení k pobytu a další nástroje. Vždycky, když s někým z ukrajinské strany jednám, je to to první, o co nás prosí. Hned po munici,“ upozornil Kolář.

Ten z takových úvah prý sám nemá radost, ale je potřeba tyto věci řešit. „Sám z toho nemám radost, ale pokud Česko a mnoho dalších zemí podporují Ukrajinu tak rozsáhle, jako to děláme, měli by svůj díl práce odvést i ti, kteří se tomu nyní snaží vyhnout a o jejichž budoucnost jde především,“ dodal Ondřej Kolář, jenž ale u vlády v tom podporu nenašel.