Název promluvy zněl Islamismus, Blízký východ a Evropa: Očima bývalého džihádisty a spolupracovníka Usámy bin Ládina. Benotman mimo jiné řekl, že Hillary Clintonová podporovala dodávkami zbraní islámské teroristy v Sýrii, kteří bojují proti režimu Bašára Asada.

Benotmam připomněl, že akademici v devadesátých letech říkali, že islamismus skončil – mýlili se. Arabské jaro místo liberální demokracie přineslo radikální islamismus.

Muslimské bratrstvo. Cílem chalífát

Podle Benotmana je vznik islamismu spojen s Muslimským bratrstvem, které bylo založeno v roce 1928 v Egyptě. Jedná se dle něho o první islamistickou organizaci. Různé islamistické organizace pužívají různé metody, ale jejich cílem je vytvoření celosvětového islámského chalífátu – tedy, aby celý svět byl pod teokratickou nadvládou islámu a islám ovládal všechny aspekty života včetně politiky. Muslimské bratrstvo má dle něj stejnou ideologii jako Usáma bin Ládin a al-Káida, a bin Ládin se myšlením bratrstva inspiroval.   

Politický vzestup islamistů přitom podle Benotmana přispěl k další radikalizaci obyvatel. „Bylo to vidět v Egyptě, který se za několik měsíců vlády (prezidenta a představitele Muslimského bratrstva Muhammada) Mursího změnil ve zcela jinou zemi,“ řekl analytik. 

Islamisté vytvářejí paralelní společnosti. Každá muslimská země má svou islamistickou opozici, která prosazuje džihádismus a politický islám. Dle islamistů režimy v muslimských zemích nejsou legitimní, protože nejsou islámské. Podle Benotmana ale islám není totožný s islamismem, neboť islamisté zabíjejí i muslimy. Islamismus přirovnal k fašismu, dle něj je to člověkem vytvořená ideologie pro získání moci. Benotman sám sebe označil za muslima.   

Clintonová podporovala islámské teroristy

Politiku bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a tehdejší ministryně Hillary Clintonové označil za katastrofu. Ti totiž fakticky napomohli vzniku Islámského státu a tomu, že se Muslimské bratrstvo v Egyptě chopilo moci.

Islamisté dle Benotmana dokonce od USA na základě rozhodnutí Clintonové dostávali zbraně. Clintová rozhodla, že islamisté v Sýrii budou dostávat zbraně, protože bojují proti Bašáru Asadovi. Pentagon zajistil zbraně teroristům v Libyi a Sýrii. Jako tragikomické uvedl, že když Američané formovali jednotku, která měla bojovat proti Islámskému státu, tak její členové ihned předali zbraně al-Káidě či do ní přímo vstoupili.

Intervence v Libyi byla podle něho katastrofou. Šlo tam především o osobní zájmy francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho proti Kaddáfímu, což potvrdila i oficiální zpráva britského parlamentu.

Islamistické Turecko. Není úplně mimo říci, že NATO pomáhá teroristům v Libyi

Benotman zdůraznil, že je šokující, že 90 procent teroristů, kteří přišli do Islámského státu, se tam dostali přes Turecko. Podle něho je šokující, že členský stát NATO něco takového umožnil. Otázka je, proč se tak stalo. Podle Benotmana není úplně mimo říci, že NATO pomáhá teroristům v Libyi.

Erdogan podřizuje zahraniční politiku Turecka islamismu a dle Benotmana je islamistou. Erdogan věděl, že Turecko nikdy nebude přijato do EU. Vyjednávání s EU ale využil k oslabení pozic armády, která byla garantem sekularismu. EU totiž požadovala konec vlivu armády v politice.

Jako nebezpečí Benotman zmínil, že islamisté dokáží dobře komunikovat s lidmi. Islamisté si myslí, že západní politici přímo řídí politiky muslimských zemí a tím ovládají muslimské země. To Benotmanovi několikrát řekl i Usáma bin Ládin, který razil taktiku, že je třeba vyhlásit totální válku Západu a věci v islámské světě si vyřešit potom.  

Problémem je, že i mnozí akademici v muslimských zemích si myslí, že za všechna zla je odpovědný Západ – i za ta, která evidentně nezpůsobil. Benotman řekl, že Arabské jaro mohlo být nadějí, ale zvítězili v něm islamisté. Podle něj se Západ míchá do věcí, do kterých nemá.

Je zde hrozba, že islamismus se stane novým standardem. Nebude menšinou. Muslimové, když mají příležitost, tak se připojí k islamismu.

Stupidita George W. Bushe. Neposílat tam velkou armádu

Klíčovou otázkou, na kterou není jednoduchá odpověď, dle Benotmana je, „kdo je nepřítel a kdo je přítel“. Dle něho čelíme hlouposti George W. Bushe, který vyhlásil válku terorismu. To Benotman označil za příklad stupidity. Terorismus není totiž ideologie, tou je islamismus.

Podle Benotmana dovoz demokracie do muslimských zemí není vhodný. Podle něj by bylo vhodné, aby se Trump odstřihl od starých strategických způsobů boje s islámským terorismem, ty selhaly. Obává se ale, že lidé v Trumpově administrativě se dívají na problém více emocionálně a ideologicky než profesionálně. Podle něho by bylo chybou, kdyby Trump poslal do boje proti Islámskému státu velkou armádu. Spíše by měl podpořit akce speciálních sil.

Dle něho je nutné se domluvit s regionálními mocnostmi. Bez nich to nikdo nevyřeší a bylo chybou, že v minulosti na ně USA nehleděly. Staré modely nefungují a selhaly. Do boje proti islámskému terorismu se daly od roku 2001 miliardy dolarů, ale výsledkem je, že teroristů je více.

Exmuslim a znalec islámu Lukáš Lhoťan v debatě řekl, že islamisté v Evropě kontrolují více než polovinu mešit. Zeptal se, jak čelit zatím nenásilné islamistické propagandě. Dle Benotmana jednají západní politici s takzvanými „lídry“ muslimské komunity v Evropě, které za lídry považují ale jen sami politici a které muslimové neuznávají a mnohdy ani neznají. Pro politiky je toto výhodnější. Tony Blair prý přivedl „sedm blbců“, muslimů, kteří mu odsouhlasili válku v Iráku.     

Saúdská Arábie a Katar dle něho islámské teroristy využívají jako nástroj své zahraniční politiky. Muslimů jsou v Evropě miliony a jsou zde tisíce potenciálních teroristů. Jak dále uvedl Benotman, je multikulturalismus dobrý, je v pořádku si zachovat svou kulturu, v pořádku jsou práva menšin, ale není možné změnit politický systém.

V mnoha evropských státech islamisté propagují radikální hodnoty v muslimských komunitách i dokonce na univerzitách a mají velký vliv. Problémem je, že lidé z muslimských komunit mají rádi svou komunitu, ale mnohdy nenávidí evropskou společnost.  

• Další reportáže ČTĚTE ZDE