„Nouzový stav paradoxně naopak v lidech vyvolal pocit, že právo mohou znovu pochopit, a začali se o něj zajímat. Co se tedy stalo a proč nastal takový náhlý obrat? Právo se sneslo z výšin, z toho prvoplánovitě vystavěného piedestalu, na který normální smrtelník neměl mít nárok dosáhnout, zpět k lidem. Ukázalo se neotesané v surovém stavu a ve své původní nahotě, bez jakýchkoli prostředníků, jen ono a adresát. Zrodilo se náhle a nenadále a to ve své nejčistší, efemérní podobě,“ poznamenal důvody Šifta s tím, že lidem se líbí stručnost a jednoduchost. 

„Vyhlašování je přímé, bez nutných neosobních kroků v podobě zanesení do sbírky listin a vytištění v papírovém formátu,“ sdělil s tím, že vyhlášení nouzového stavu je na jednom papíru a je to několik prostých vět.

„Doteď všeobecně platilo, že zákony se netvoří pro lidi, nejsou tu pro ně, ale jen slouží k jejich ovládání. Při vyslovení slova právo se hned objevilo spojení ‚my a oni‘, tedy rozdělení společnosti na ty, co právní předpisy musí dodržovat, a na ty, co je tvoří. Nouzovým stavem vznikla propojenost a vzájemná součinnost a dělení na ‚oni a my‘ se ztratilo. Prostí občané se začali o dění spojené s koronavirovou epidemií zajímat, a to především díky jasným postupům designovaným právě právem,“ řekl s tím, že „hadrové roušky z domácí provenience se tak mimo jiné staly kotvítkem v lidské mysli, které při jakékoli vzpomínce bude ukazovat, že právo může být napsáno i v lidské podobě“.