V úvodu přiznal současné vládě, že u lidí vyvolala pozitivnější očekávání, takže lidé opět začali utrácet. Napravovala obraz nejistoty, který vykreslila vláda expremiéra Petra Nečase (ODS).

To ovšem nemění nic na tom, že čtvrtstoletí od revoluce máme relativně nízké mzdy v porovnání kupříkladu s Německem. Na jedné straně je to tím, že máme nižší produktivitu práce a nepřiměřené zvyšování platů by řadu podniků dovedlo ke krachu. Ale pozor, u ekonomicky silnějších podniků by lidi mohly vyšší mzdy motivovat. V Česku je to ovšem také tak, že upřednostňujeme vyšší zaměstnanost oproti vyšším mzdám. V jiných státech se preferují vyšší platy, ale za cenu většího počtu lidí bez práce.  

Odbory a důchody

Ve vyspělých zemích hrají nezanedbatelnou roli odbory. „A je otázka, proč odbory ve větších podnicích u nás nedokážou vyjednat vyšší mzdy,“ položil si otázku. Nedaří se kolektivní vyjednávání mezd, a to i ve firmách, kde je vysoká produktivita práce. Cestou ke zlepšení by mohlo být určité sdílení zisků majitelů se zaměstnanci. „V době, kdy jsme šli do recese, kde jsme teď byli sedm let, touto cestou klesají i mzdy a zaměstnavatelé pak mají méně důvodů propouštět, takže je to vlastně pozitivní,“ zaznělo z úst ekonoma.

Českou ekonomiku v nemalé míře podporuje automobilový průmysl, může nás tedy poškodit skandál Volkswagenu s emisemi? Podle Švejnara záleží mimo jiné na tom, zda se ukáže, že v tom nějakou roli hráli i čeští inženýři. „Nikdy ale není dobře, když jsme závislí do velké míry jen na jednom podniku. Vezměme si příklad z Finska, kde si velmi dobře vedla firma Nokia, ale dnes je tomu jinak,“ upozornil.

Problémy mohou vyvstat také díky důchodovému systému. Potřebuje reformu? „Já si myslím, že ten současný systém není uzdržitelný, ale když velmi zvýšíme věk odchodu do důchodu, tak udržitelný bude,“ varoval Švejnar. Tuto cestu ale rozhodně nepovažuje za nejlepší.  

Migranti ekonomice pomáhají, podívejte se na Švýcarsko

„I když má VW problémy, bude pro nás velmi výhodné vstoupit do eurozóny, protože tím eliminujeme kurzové riziko,“ konstatoval ekonom. Vidí tu ale jeden rizikový faktor, a to je uprchlická krize. „EU nemá připravený mechanismus krátkodobých krizí,“ upozornil s tím, že by bylo namístě ekonomiky EU více hospodářsky provázat.

Ohledně jednotlivých národních ekonomik poznamenal expert, že uprchlíci mohou pomoci tam, kde je nedostatek pracovních sil, ale diskutabilní je to například v zemi, jako je Španělsko, kde je 25 procent nezaměstnaných lidí. „Platí ale, že na všech úrovních vzdělanosti uprchlíci ekonomice pomáhají. Dobře je to vidět na příkladu Švýcarska,“ podotkl.

Určitý počet lidí Německo zvládne integrovat, ale neplatí to do nekonečna. „Za poslední dvě desetiletí se obyvatelstvo USA zvýšilo o padesát procent, což je obrovský nárůst, především díky imigraci,“ připomněl expert, jenž do USA za minulého režimu emigroval. Německo sice není Amerika, ale přísun milionu migrantů letos prý může berlínská vláda zvládnout. Něco jiného by bylo, kdyby přicházelo deset milionů migrantů ročně.

„V USA si vyzkoušeli řadu věcí, o kterých se můžeme poučit... Žádný systém není perfektní, ale některé jsou lepší než jiné, což je vidět i v USA,“ prohlásil Švejnar. Zásadní prý je, abychom si byli schopni říci, kolik lidí můžeme přijmout a v jak dlouhém čase. Kvóty považuje jen za krajní řešení, kterému by se raději vyhnul. „Je to opatření nahodilé, rychlé a ne úplně promyšlené. Je to jen záplatové řešení.“  

Přímá volba prezidenta: Když bude kandidovat Zeman, tak...

Od jednoho z diváků pořadu padl také dotaz, zda nebude znovu kandidovat na Hrad, protože je jedním z mála slušných politiků, alespoň podle diváka. Dva a půl roku před volbami o tom prý Švejnar zatím neuvažoval, ale zároveň tu myšlenku tak úplně nezavrhl. Vše se zkrátka ukáže až časem. Svou roli prý sehraje i to, zda  bude znovu kandidovat prezident Miloš Zeman. Od první přímé volby totiž Švejnara odradil i pohled na finanční zázemí hlavních postav první kampaně. Tomu prý svými relativně skromnými prostředky nemohl čelit.