Člověka hned napadne, jestli čeští vědci v době celosvětové pandemie koronaviru zbytečně nehazardují se životy. "Vy děláte svou práci, vláda ji dělá a my ji potřebujeme dělat také. Risk jsme opravdu minimalizovali. Ostatně před sto lety lidé odjížděli do Antarktidy s tím, že se už nemusí vrátit. Těch případů bylo mnoho. Dneska je situace jiná a nemůžeme čekat na to, jak se situace ve světě vyvine. To nejcennější, co český antarktický program má, je kontinuita výzkumu. A pokud by nám jedna sezóna vypadla, je to špatně," sdělil ParlamentnímListům.cz vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt. A jak by měla expedice probíhat?

Výprava v karanténě  

Osmičlenný tým vědců a techniků odlétá z Prahy ve středu dopoledne. Několika lety přes Frankfurt, Madrid a Santiago de Chile bude směřovat do Punta Arenas, kam by měl dorazit o dva dny později. Ihned po příletu nastoupí čtrnáctidenní karanténu v hotelu, během níž bude dvakrát testován na Covid-19. Pouze negativní PCR testy mu umožní pokračovat na začátku ledna na palubě lodi Fuentealba až na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Tam bude antarktické léto.

"Transportovat někoho v těžkém stavu s Covidem-19 z Antarktidy není vůbec jednoduché. Moc tam toho k dispozici nemáme, takže jsme ve spojení s jihoamerickou pevninou závislí na dopravě ostaních výzkumných stanic. Proto je nezbytná čtrnáctidenní karanténa, aby se vyloučila nákaza některého ze členů výpravy," vysvětlil Nývlt, který byl v Antarktidě už jedenáctkrát, ale letos nepojede, neboť má více povinností v Česku.

Na řešení problémů jsou prý polárníci zvyklí. Získávání financí, podpora ze zahraničí a tak dále. Žádná příprava expedice se neobejde bez potíží. S letošní koordinací s chilskou stranou, která je nezbytná, jim prý vydatně pomohlo Velvyslanectví chilské republiky v Praze. "Velvyslanec a jeho tajemník byli úžasní. Druhý zmíněný totiž dříve pracoval na ministerstvu zahraničí v sekci pro Antarktidu. Komunikaci značně urychlil. Na patřičných internetových stránkách jsme totiž nejdříve získali nepřesné, často až protichůdné informace," podotkl Nývlt.

Jasné cíle výpravy

Expedice musí především posbírat data ze všech meteostanic v okolí základny, kterých je zhruba dvacet a data a nasbírané vzorky pak dovézt zpět k dalšími výzkumu. "Je to pro alfu a omegu budoucího vývoje klimatu na naší Zemi nezbytné. Pokud dojde k dramatickým změnám, tak to bude mít dopady i na Evropu. Je to sice otázka desetiletí, ale naše vnoučata by se toho měla dožít," dodal šéf Českého antarktického výzkumného programu.

Pokud se výprava úspěšně dostane na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě, která byla otevřena v roce 2007, počítá se s jejím návratem v březnu. Návrat předchozí expedice však zkomplikovala právě pandemie koronaviru, takže se letos na jaře domů dostala asi s měsíčním zpožděním.

Dvě stanice

Ostatně na kontinentu kolem jižního pólu má Česko ještě jednu základnu. Jmenuje se Eco-Nelson, dnes také CzECO Nelson, a na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy ji v roce 1988 založil polárník a cestovatel Jaroslav Pavlíček, který se zaměřuje na praktické aspekty přežití člověka v divočině a harmonické soužití s přírodou. Bylo to vlastně po "čecháčkovsku" trochu načerno a šlo o jedinou soukromou stanici v celé Antarktidě.

V roce 1993 nedaleko této "stanice dobrodruhů" zmizeli při plavbě na kanoi Miroslav Stuchlík a Kamil Suchánek, načež byli o rok později prohlášeni podle chilských zákonů za nezvěstné. U nás byli prohlášeni za mrtvé, ale ještě v roce 2003 se objevily dezinformace, podle nichž Stuchlík žil. "Chceme mít v Antarktidě dobré jméno. Se zmíněnou stanicí a panem Pavlíčkem to až tak pozitivní nebylo. Inspekce vědců z ostatních zemí, které tam mají stanice, nám naznačila, že stav je neúnosný. Před dvěma lety jsme tam udělali generální úklid a zařadili základnu do našeho výzkumného programu. Teď je třeba sehnat peníze, aby mohla být od základů zrekonstruována. Vše je v procesu a dokonce už máme i návrhy, jak by mohla vypadat," doplnil Nývlt.

Na popsané "stanici dobrodruhů" pobývali také teolog Tomáš Halík či slovenská matematička a manželka bratra prvního českého prezidenta Václava Havla Ivana Dagmar Havlová, rozená Ilkovičová. Kytarista Lubomír Brabec tam v roce 1997 uskutečnil vůbec nejjižnější koncert klasické hudby v historii. O tom pak vyšla kniha S kytarou v Antarktidě.