O deziluzi našeho národa podle Matějky svědčí už to, že 2,74 milionů dotázaných se odmítlo přihlásit ke své národnosti, což je zhruba patnáctinásobek čísla, které stejná statistika vykázala před deseti lety. „To je čtvrtina národa (!), která se s ohledem na vývoj za posledních deset let z nějakého důvodu nepřiznala ke své národnosti,“ konstatuje bloger. Za znepokojující označil i strmě vzrůstající neochotu lidí přiznat své náboženské přesvědčení.

Vzdělanostní statistiky naopak podle Matějky také žádné převratné informace nepřinesly. Údaje o vzrůstajícím podílu vysokoškoláků v zemi jsou podle něj známy již z dřívějška. Nárůst počtu negramotných, jejichž počet podle Sčítání dosáhl 50 tisíc, dává bloger za vinu přicházejícím migrantům.

Celý článek F. Matějky ZDE

Dávno známé údaje

Matějka se dále pozastavuje nad účelem sčítání lidu. Upozorňuje na to, že údaje o růstu počtu obyvatel musí mít již dávno k dispozici matriční úřady, zatímco Ministerstvo práce a sociálních věcí zase schraňuje všechny informace potřebné k tomu, abychom i bez sčítání lidu došli k závěru, že česká populace stárne. A to samé se podle něj týká i řady dalších informací. „Mimo jiné se za 2,5 miliardy korun z veřejné kasy dozvíte pro Vás jistě velmi důležité informace - kolik lidí z nás je single, že ubývá nájemních bytů a lidé si více byty kupují, že více topíme dřevem a plynem, než uhlím, apod,“ kroutí hlavou Matějka.

3000 Kč za svobodu

On sám se přitom Sčítání odmítl zúčastnit. Své důvody k tomu rozebral v řadě svých blogových příspěvcích. „Mám-li nyní své důvody zkráceně shrnout, pak jsem nadále přesvědčen, že sčítání lidu bylo nehospodárným nakládáním s penězi daňových poplatníků a řada otázek ve formulářích byla v rozporu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod, když zasahovala do Ústavou chráněného soukromí občanů a jejich rodin,“ uvedl Matějka.

Za porušení Zákona o sčítání lidu by nyní měl zaplatit 3000 Kč pokuty. Je však rozhodnut vynaložit všechny zákonné prostředky, aby je platit nemusel. “Svou svobodu za 3.000,- prodat nehodlám. Jde mi totiž opět o princip. Již dříve jsem byl rozhodnutý, že v této věci využiju všech zákonných prostředků k tomu, abych obhájil mé přesvědčení. Ano, je možné, že nakonec prohraju, a že ve správním řízení, odvolání, ale i následných soudech se státem utratím podstatně víc, než ty 3tis. Jenže je také možné, že mám pravdu, a že když vyhraju, něco se tu změní nejen pro mě a moji rodinu. A ta šance mi za ty peníze a čas stojí. Naděje totiž umírá poslední,“ uzavírá kategoricky bloger.