Nová italská vláda je takříkajíc na spadnutí. Rodí se přitom za velmi nestandardních podmínek, kdy italským voličům došla jakákoliv trpělivost s tradičními partajemi. Těm v březnových volbách voliči dali jasně najevo, že chtějí změnu. Více než 50 % hlasů totiž obdržely protisystémové strany Hnutí pěti hvězd a Liga severu, která je na evropské úrovni partnerem hnutí SPD Tomia Okamury.

Prvně jmenované hnutí, založené v roce 2009 italským komikem Beppe Grillem, postavilo svou kampaň na levicovém boji s establishmentem. Strana také prosazuje přímou demokracii, omezení byrokracie a trvale udržitelný rozvoj. Hnutí získalo od voličů přes 10,5 milionů hlasů, což se rovná volebnímu zisku 32,6 %. Popularitu mu pomohl získat teprve jednatřicetiletý politik Luigi Di Maio, který se vloni stal jeho předsedou.

Pravicová, euroskeptická a silně protiimigrační Liga severu získala ve volbách „pouhých“ 5,6 milionu hlasů, nicméně se stala nejsilnější stranou takzvané středopravé koalice, v jejímž rámci kandidovala například i strana Vzhůru Itálie, v jejímž čele byste nepotkali nikoho jiného než čtyřnásobného italského premiéra Silvia Berlusconiho. Legendární italský politik ale získal o tři procenta méně než Liga severu, vedená mladým politikem Matteem Salvinim, a ten se tak stal de facto lídrem koalice.

Di Maio a Salvini spolu mohou poskládat pohodlnou parlamentní většinu, a tak bylo nasnadě, že spolu budou jednat o budoucí možné vládě. Několik společných bodů nalezli relativně snadno, obě strany jsou totiž skeptické k současné Evropské unii a zároveň se snaží hájit zájmy obyčejných Italů. Země na apeninském poloostrově by tak mohla mít nejvíce nacionalistickou vládu za poslední dekády. Salviniho Lize severu posvětil koaliční jednání i Silvio Berlusconi, předseda pravicové strany Vzhůru Itálie, čímž padla poslední překážka, která teoreticky mohla stát nové vládě v cestě.