Útok Američanů, Britů a Francouzů v Sýrii podle Terezy Spencerové pomohl jen Syřanům loajálním současnému režimu a především syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

„Víkendový raketový útok tří západních států je tu jednoznačně vnímán jako syrské vítězství. A dokonce hned dvojí, protože přišlo víceméně současně s osvobozením Východní Ghúty. A tudíž i s pádem poslední větší džihádistické síly u Damašku, o niž se mohl Západ se ‚svými‘ Saúdy v boji za svržení syrského režimu opírat,“ napsala Spencerová na serveru Literárky.cz.

• Celý komentář naleznete zde

Skutečný obrat ve válce v Sýrii prý nastal v okamžiku, kdy se do bojů zapojili Rusové, ale Syřané teď mohou ve spojitosti s událostmi v Dúmá tvrdit, že Západ vlastně koordinuje své útoky s teroristy. Ve stejném duchu se ostatně vyjádřil i předseda syrského parlamentu Hammúda Sabbágh.

„Televizní kamery pak opakovaně zabíraly, jak mnozí poslanci povstávají a nadšeně tleskají… Západní raketový útok odsoudili mimochodem i vůdci syrských křesťanských denominací, kteří bůhví z jakého důvodu nepodporují americké a jiné ‚krásné, chytré a nové‘ rakety útočící na straně džihádu. Když k tomu ještě Asadova kancelář hned ráno po útocích zveřejnila krátké video, na němž prezident s kufříkem energicky spěchá ‚do práce‘, a renomovaní západní novináři přímo na místě vyvracejí celý příběh nejen s ‚chemickým útokem v Dúmě‘, ale i oficiální popis raketového útoku jako takového, je jasné, že je režim na koni,“ uvedla Spencerová. Útok Američanů, Britů a Francouzů prý jen utvrdil řadu Syřanů v tom, že má smysl stát za Asadem.

Mnoha Syřanům se vrací hrdost na vlastní zemi a v ulicích mávají vlajkami. Češi totéž dělají po fotbalovém či hokejovém zápase. Spokojení jsou prý i ti, kteří Asadovi právě nestraní, protože dobytí v podstatě posledních Asadových odpůrců u Damašku bude znamenat konec útoků na hlavní město. Radost má prý i řidič taxi Rámí, se kterým si Spencerová povídala.

„Sedmiletou válku přece nemůžeš vyhrát za dva měsíce, jak se dnes všichni tváří. To prostě nejde. A co víc, tu válku nevyhráváme my, Syřani, ale ti nahoře. Ti bohatí. Je jich třeba dvacet procent, co se na ní pořádně napakovali. My ostatní jen přežíváme, líp nebo hůř,“ vysvětloval Rámí analytičce.