Beran, kterého vláčelo bahnem i Ministerstvo zdravotnictví za Jana Blatného (o kterém on paradoxně říká, že naslouchal rozdílným názorům ze všech „pandemických“ ministrů nejvíce), po těchto zkušenostech výrazně zkorigoval své mediální výstupy. Pokud nyní hodinu a půl odpovídal v rozhovoru pro stránku Zákony Bohatství, byla to událost.

Hned na úvod zkonstatoval, že pokud lidé na odpovědných místech nemají o jeho pohled zájem, tak jej nikomu nemůže vnucovat. Vystupuje tedy jako soukromá osoba, i když by se mohl ohánět svými tituly a citacemi v odborných časopisech.

Pořad, ve kterém vystoupil, je specifický tím, že moderátor v něm v podstatě pouze četl otázky veřejnosti. Profesor Beran tedy odpovídal spoluobčanům na jejich konkrétní dotazy a poznámky.

V průběhu upozornil, že řada jeho myšlenek už byla v boji s pandemií využita, jen se zodpovědní lidé příliš nechlubí tím, že se inspirují u jeho osoby. On sám z toho nedělá vědu, je rád, že se prosadí dobrá věc.

Na dotaz ohledně povinného očkování se vyjádřil skepticky: „Je to vakcína, která byla vyvinuta vůči originálnímu viru, a my tu teď máme čtvrtou nebo pátou mutaci. A na tu mutaci ona je velmi krátká,“ vysvětloval profesor. Požadovat po lidech, kteří pracují ve zdravotnictví, aby byli povinně očkovaní, je podle něj bezpředmětné. Pomůže to jim, protože určitě budou díky vakcíně mít lehčí průběh, ale nepřinese to očekávaný efekt, že nebudou infekční a nenakazí své okolí.

„Noc nezabrání tomu, aby jeden večer onemocněli a druhý den ráno to přenesli na pacienty,“ obává se Beran.

Lidé ve zdravotnictví ale podle něj jsou zvyklí žít s infekcemi a dovedou se chovat tak, aby jimi své okolí neohrozili. Ale vakcína v tom přenosu nepřináší vůbec žádný benefit.

„Takhle ta vakcína nefunguje,“ pokrčil rameny.

Špatný koncept

Další dotaz směřoval na problém kontraindikací. Divačka nechápala, jak může někdo tvrdit, že vakcíny jsou účinné plošně pro každého.

„Já to netvrdím,“ přikývl profesor. V epidemiologii podle něj musíme postupovat podle toho, kdo je rizikovou skupinou a koho je důležité ochránit. O covidové nákaze se dnes uvažuje jinak, a to je zásadní problém, protože toto uvažování ovlivňuje i přijatá opatření.

Dnes se vychází z konceptu, že příčinou problému je virus a následkem pozitivní test. „A v tomto konceptu se samozřejmě orientujete na to, že pořád sledujete pozitivně testované lidi,“ vysvětloval. Správný koncept podle něj je takový, že příčinou problému je onemocnění a následkem smrt. „Takže místo toho, kolik máte pozitivních testů, pracujete s tím, že máte nemocné lidi, a u těch nemocných musíte nalézt taková opatření, aby nezemřeli,“ objasnil koncept.

V tomto konceptu hrají vakcíny roli ochrany rizikových skupin, které je chrání před úmrtím.

Relevantní statistikou v tomto uvažování je třeba to, že šedesátiletý očkovaný má desetkát menší pravděpodobnost, že skončí na JIP, než neočkovaný.

„S přibývajícím věkem se ta šance snižuje, ale i nad osmdesát let je pořád asi dvojapůlnásobná,“ doplnil profesor Beran.

Každý si to musí prodělat...

Ten komentoval i skeptický dotaz jedné divačky, že pandemie „shora“ ukončená nebude nikdy, protože v tom figuruje příliš mnoho zájmů a doslova „nakoupili vakcíny, tak se musejí spotřebovat“.

Podle Berana ale nejde až tolik o vakcíny. „Tady je určitá skupina lidí, která si libuje v tom, že může ovládat tu druhou skupinu. O tom to je. To je střet názorů na to, jak má vypadat svoboda. Takže jestliže se říká, že svoboda začíná tam, kde končí svoboda jiného člověka, tak u covidu můžeme říci, že svoboda končí ve vzdálenosti dvou metrů. A já si myslím, že je zbytečné diktovat, aby se povinně očkovaly děti, aby se povinně očkovali mladí lidé. Jim to přinese benefit v tom, že neskončí na jipce. Ale oni na ní neskončí tak jako tak. A jiný benefit to pro ně nemá,“ říká skepticky.

Každý, ať se naočkoval, nebo ne, si podle Berana musí covid prodělat, aby si udělal slizniční imunitu.

„Takže já si myslím, že kdyby tu existovala kvalitní přednemocniční péče a lidé byli pod dozorem, tak ty vakcíny nepotřebujeme,“ dodal.

Mělo by se podle něj méně testovat – jen lidé, kteří mají nějaké příznaky.

Ohledně povinného očkování zdravotníků se vyjádřil lapidárně: „Nemůžete někomu nakázat něco, co nefunguje.“

Jako kdyby fyzikář chtěl stavět most...

Zodpověděl i dotaz, proč se dnes lékaři tolik stavějí proti sobě, když by měli všichni mít stejný zájem.

„Já si myslím, že lékaři spolu drží. Ale když se podíváte na všechna ta jména, která dnes vystupují v médiích, tak to z devadesáti procent nejsou lékaři. A většinou se proti lékařům intenzivně vymezují,“ povšiml si.

Ti, kdo hovoří nejvíc, jsou podle jeho postřehů pracovníci ústavů Akademie věd, kteří mají vystudovaný nějaký přírodovědný obor. „V životě žádného pacienta neviděli, nikdy neaplikovali žádnou vakcínu, nikdy se epidemiologií nezabývali, ale teď to mají jako úžasný koníček,“ dodal smutně. Lékařů s možností vystupovat je podle něj dnes velmi málo.

Když přírodovědci fušují do epidemiologie, je to podle něj asi stejné, jako když fyzikáři fušují do stavby mostů. O té také z fyziky něco teoreticky vědí, ale jak tvrdne beton, netuší. Jenže stavitelé mostů mají tolik soudnosti, aby neposlouchali fyzikáře.

„Oni se teď zabývají epidemiologií a vytvářejí tu povědomí, že toto je jediný správný názor. Ale tak to není. Epidemiologie je medicína, je v zásadě jiná než přírodní vědy. A když sedíte v laboratoři a koukáte do mikroskopu, je to něco úplně jiného, než když pracujete s lidmi,“ myslí si profesor Beran.

Chybu vidí v médiích, která by měla oslovovat především lékaře. „A ti přírodovědci pak z televize hodnotí lékaře, aniž by kdy seděli v nějaké ordinaci, ale zato mají jednoznačný názor,“ lituje. Prostor podle Berana dostávají proto, že říkají, co se dnes chce v médiích slyšet.