„Co se děje na Slovensku od posledních parlamentních voleb?“ chtěl vědět moderátor Tomáš Doležal v pořadu o zákulisí slovenské politiky, jehož záznam je dostupný na youtubovém kanálu Spolku Svatopluk. O vhled do složité situace se pokusil Pavel Hynčica, slovakista a politolog, který slovenskou politickou scénu dlouhodobě sleduje. Doležal mu položil otázku, zda na Slovensku došlo k revoluci či ke změně režimu.
„Nepoužil bych sousloví změna režimu. Ale v každém případě nastala na Slovensku po parlamentních volbách v roce 2023 výrazná politická změna. Je ji třeba vnímat v kontextu toho, co se ve slovenské politice, potažmo ve slovenské společnosti děje. Slovenská společnost je hluboce rozdělená,“ uvedl Hynčica.
Nestabilní politická situace
Rozkol slovenské politické i společenské scény se s postupem času prohlubuje. Vše je třeba vnímat v kontextu toho, co probíhalo na Slovensku předtím.
„Slovensko prošlo érou vlád Igora Matoviče, Eduarda Hegera a Ľudovíta Ódora, to bylo volební období 2020 až 2023. Toto období bylo poznamenáno mnoha kontroverzemi. Éra Igora Matoviče poznamenala Slovensko v mnoha směrech. Politická elita, která vytvořila vládní koalici, vzešla z předchozích voleb v roce 2020, byla reprezentována problematickými postavami. V tomto kontextu je třeba vnímat i politický comeback Roberta Fica. Fenomén Roberta Fica je zajímavý sám o sobě a je to námět na dlouhé analýzy,“ míní politolog Hynčica.
Rozdělení slovenské společnosti se stále prohlubuje
Výrazná změna podle něj spočívá v tom, že Slovensko se odstřihlo od éry Igora Matoviče a vrátil se Robert Fico. Došlo tím k prudké diskontinuitě s předchozím obdobím. „Ale i nástup Igora Matoviče v roce 2020 byl výraznou politickou změnou oproti předchozímu období, pro které bylo charakteristické, že na politické scéně dominovala strana SMER. Ta prošla krizí po tzv. kuciakiádě v roce 2018, což umožnilo nástup Igora Matoviče a úspěch Zuzany Čaputové v prezidentských volbách 2019,“ připomněl znalec slovenské politiky.
Potom se podle něj ukázalo, že vládní koalice, která byla zformována po volbách v roce 2020, byla nesmírně kontroverzní, problematická.
„Projevovaly se tam problematické osobnostní rysy těch aktérů, ale souviselo to i s tím, že vláda byla nekompetentní, prováděla politiku, která prohloubila již tak značnou nespokojenost slovenské společnosti s politickou situací. Vyústěním byly volby v roce 2023, ve kterých uspěl SMER-sociální demokracie. Byla zformována vládní koalice. Ta provádí politiku, která má své příznivce i odpůrce. Rozdělení slovenské společnosti je určitou konstantou, na které se od voleb nic nemění, jen se dále prohlubuje i tím, že má svůj ryze politický rozměr a zároveň rozměr evropský a mezinárodní,“ řekl Hynčica.
Fico se odmítal podvolit represím
S názorem, že osobnost Roberta Fica je naprosto zásadní pro slovenskou politickou scénu, souhlasí také Jana Turoňová, politička, která má v sousední zemi řadu kontaktů a pomáhala zakládat slovenskou sekci Spolku Svatopluk. Připomněla, že Fico byl původně součástí systémových stran, které byly pro minulost typické. Stěžejním momentem pro něj osobně bylo covidové období.
„Odmítal se podvolit represím, které se na nás hrnuly ve všech státech, v celé Evropě i v ostatních částech světa. Dotklo se ho to osobně a způsobilo to v něm vlnu osobní odvahy postavit se vůči tomu a něco začít měnit. Je zajímavé, že nasadil jasný kurs a chtěl si znovu říct o podporu voličů. A šel do toho s plným nasazením. Energie kolem něho byla autentická. To je důležitý moment politiky ve chvíli, kdy se mají odehrávat velké, podstatné změny, které můžeme nazvat systémové nebo režimní. A právě tohle se kolem jeho osobnosti odehrálo,“ míní Turoňová.
Hájil slovenské zájmy
Politička připomněla, že na Fica byl spáchán atentát. „Fico začal vadit. Přežil, nebylo to pro něj jednoduché, trvalo mu nějakou dobu, než se vrátil zpátky, ale vrátil se plný energie a odvahy a je schopen ustát obrovskou kritiku, která se na něj valí z celé Evropy,“ řekla politička.
Věnovala se také Ficovu setkání s Vladimirem Putinem. „Hájil slovenské zájmy,“ zdůraznila a dodala, že je to nesmírně inspirativní. „Měli bychom se dívat kolem sebe v České republice, jestli máme takové politiky. Kdo by mohl takovou roli hrát? Možná by se o ni ucházel Andrej Babiš, ale záleží na tom, jak moc daleko bude ochoten zajít,“ podotýká Turoňová.
V mládí začínal s komunisty
„O fenoménu osobnosti Roberta Fica by se dalo hovořit nekonečně dlouho,“ přitakal Turoňové politolog Hynčica a dodal, že Ficovu politickou kariéru sleduje už od jeho počátků. „Začal v prostředí tzv. systémových politických stran, vzešel z bývalé Komunistické strany Slovenska, která po roce 1989 prošla transformačním procesem a transformovala se na Stranu demokratické levice (SDL), která v 90. letech byla jednou z významných stran a Fico byl jedním z reprezentantů strany. V první polovině 90. let reprezentoval mladší křídlo. Do politiky vstoupil poměrně mladý, je ročník 1964,“ uvedl Hynčica.
V roce 1989, když přišla sametová revoluce, Ficovi bylo 25 let. „Byl tedy mladým politikem, jedním z představitelů SDL, která byla reprezentována poměrně zajímavými osobnostmi. Už tehdy jsem si všiml, že Fico nějakým způsobem vyčnívá, vyniká nad ostatními. Zásadní mezník přišel v roce 1999, kdy se Fico rozešel se svou mateřskou stanou a založil vlastní projekt SMER. Loni oslavil šedesátku, jeho strana oslavila čtvrtstoletí své existence,“ zrekapituloval Hynčica.
Nejúspěšnější slovenský politik
Připomněl, že slovenský stranický systém se dlouhodobě vyznačuje tím, že je proměnlivý. „Politické strany vznikají, zanikají, SMER působí 25 let s jedním předsedou; je to nejúspěšnější stranickopolitický subjekt na Slovensku. Fico je nejúspěšnějším slovenským politikem,“ zhodnotil politolog.
Fico několikrát vyhrál volby a sestavil vládu. Když v roce 2012 vyhrál se 44 procenty, měl jednobarevnou vládu, kterou udržel až do konce volebního období v roce 2016.
Charisma i řečnický talent
„Fica jsem zažil nejen jako politika, ale i jako student Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Jezdil jsem na studijní pobyty na Slovensko a zažil jsem Fica jako učitele, chodil jsem k němu na přednášky. Bylo to v letech 1999 až 2001, kdy Fico zakládal SMER. Vždycky jsem si všímal, že je to osobnost velice výrazná, člověk, který má neuvěřitelné charisma, řečnický talent, dokáže zaujmout,“ přidal Hynčica i osobní postřehy.
Podle politologa není náhodou, že Fico opakovaně vyhrává ve volbách. „Je určitou konstantou na slovenské politické scéně. Když se podíváme na jeho soupeře, tak za dlouhých 25 let, co je Fico předsedou SMER, měl proti sobě několik oponentů, ale mnoho z nich už je dávno zapomenutých, a on stále je na politickém výsluní,“ dodal Hynčica.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Považujete slovenského premiéra Roberta Fica za výjimečného politika?
autor: Naďa Borská
anaboca
