Na přelomu září a října éterem proběhla citace ústeckého primáře, že vypravit se v 81 letech do Františkových Lázní je téměř sebevražda. Starosta města tehdy takto objasňoval kontext kolem zprávy, která měla dle lékaře vyznít jako apel na opatrnost seniorů: 

„Za posledních pět týdnů, které jsme trasováni, prošlo Františkovými Lázněmi více než 40 000 lidí. To je slušné číslo na 5,5tisícové město. Podle statistiky trasování bylo nakaženo 200 lidí, kteří mají souvislost s naším městem. To je 0,5 %. Nikdo se ale také v médiích nezmínil, že mnoho lidí bylo lokalizováno v prvních dnech pobytu, tedy covid si do našeho města již přivezli.“ Zprávu, která způsobila celorepublikové trasování Františkových Lázní, vypustila do médií jihočeská ředitelka krajské hygienické stanice. „Mimochodem, politička a neúspěšná kandidátka na hlavní hygieničku ČR. Hon na čarodějnice. Paradoxem je, že první lokalizovaný případ ve Františkových Lázních byl z Jindřichova Hradce, tedy právě z jižních Čech.“

Lázně musejí přesvědčovat o bezpečí

Samotná zařízení se snaží nyní získat přízeň mimo jiné důrazem na slovo „bezpečnost“. Sanatorium Klíma například od poloviny října do konce roku láká na Týden v BEZPEČNÝCH Františkových Lázních.

Akciová společnost Lázně Františkovy Lázně dokonce 15. října informaci „Lázeňské pobyty jsou bezpečné“ umístila na svém facebookovém profilu do úvodní fotografie.:

Ve stejný den zveřejnila i zprávu o výsledku nezávislé analýzy provedené centrem pro očkování a cestovní medicínu s odbornou garancí známého epidemiologa Doc. MUDr. Rastislava Maďara, vedoucího ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Závěrečná zpráva deklaruje, že lázeňské pobyty jsou bezpečné.

Lázně jsou bezpečnější než „běžná komunita“

Co přesně tato zpráva, která se týká zhodnocení epidemiologické situace ve 14 subjektech lázeňství k 13. říjnu sděluje? Lékařka a epidemioložka Hana Tkadlecová v ní mimo jiné uvádí, že pobyt ve františkolázeňských zařízeních je za současného nastavení pravidel a při současné epidemiologické situaci bezpečný. Ba co víc, při striktním dodržování opatření prý „je riziko přenosu nákazy koronavirem (a současně i jinými respiračními patogeny) sníženo na úroveň, která je nižší než v běžné komunitě“. Tedy je bezpečnější než v rodině, zaměstnání, nemocnici či nákupním centru.

„Jedná se o částečně uzavřenou komunitu, která je narušována pouze volnočasovými aktivitami klientů mimo prostory lázeňských zařízení a pobytem personálu ve vlastním prostředí domácností a rodin. To jsou nejrizikovější místa. Proto by se měl klást důraz na dodržování nastavených pravidel i mimo zařízení lázní, na omezení kontaktů jak klientů, tak personálu mimo okruh nejbližší rodiny a přátel, s dodržováním 3R (ruce, rouška, rozestupy) v rozumné míře,“ sděluje dále lékařka a ještě dodává: 

„Současně je potřeba apelovat na klienty, aby volnočasové aktivity provozovali nanejvýš bezpečně a rizikovým aktivitám se vyhnuli pokud možno úplně (uzavřené tančírny a podobně).“

Náhled zprávy o bezpečnosti v lázeňských domech s podpisem Rastislava Maďara.

Střediska nyní tak lákají na pobyt bez rizika storno poplatků, aby se veřejnost nebála případného zrušení pobytu.

V době morových ran byl západ Čech bezpečnější

Lázně a covid jsou aktuálním tématem i z jiného úhlu pohledu: Odborníci na imunologii a lázeňství jsou přesvědčeni, že lázeňská péče je pro postcovidové pacienty velmi vhodná. Zhruba šest dní po zmíněné „poplašné zprávě“ o tom na přednášce pro zdravotníky mluvil Ladislav Špišák, předseda Institutu lázeňství a balneologie. Organizace, která vznikla v loňském roce, už v dubnu upozornila na to, že právě lázeňská léčba bude vhodná po prodělání covidu. A to i vzhledem k tomu, že se nejedná jen o postižení dýchacích cest, ale i dalších orgánů, jak spolu s Ladislavem Špišákem vysvětloval imunolog Ondřej Topolčan, který se podílí na výzkumu koronavirové nemoci u českých pacientů.

„Jestliže se v lázních v Karlových Varech vyléčí pacienti třeba po virových hepatitidách, tak má význam zde léčit i pacienty po koronaviru, samozřejmě negativní,“ je přesvědčen Špišák, který k tomu dodal: „Mají potíže, které přetrvávají: nejsou to záležitosti jako u chřipky několik dnů, ale týdnů až měsíců.“

Lázeňská léčba by se u těchto klientů podle jeho mínění uplatnila včetně pitné léčby a postupné rekonvalescence: „Plicní lékaři budou doporučovat – a již doporučují – léčbu po covidu u pacientů po oboustranném zápalu plic.“ Lázně je možné předepsat zejména po komplikovaném zánětu plic a po akutním onemocnění jater. Experimentální i klinické studie prokázaly, že pití karlovarské minerální vody podporuje tvorbu žluči v jaterních buňkách a zároveň zlepšuje pohyb žluči ve žlučových cestách. Oba tyto procesy působí příznivě na obnovu jaterních buněk.

Jako součást rekonvalescence se doporučují fyzioterapeutické procedury: inhalace minerálky, postupné zvyšování tělesné kondice cvičením nebo chůzí po lesních cestách. Řada publikací rovněž udává, že koupele i slatinné a bahenní zábaly pozitivně ovlivňují imunitní funkce organismu.

Předseda Rady Institutu lázeňství a balneologie, v.v.i. prim. MUDr. Ladislav Špišák, CSc., na přednášce o covidu-19, kde mimo jiné doporučil vyléčeným pacientům rehabilitační a rekonvalescenční léčbu ve vhodných lázních. Foto: Lucie Bartoš

Špišák vyzdvihl mimo jiné teplé prameny v souvislosti s tím, že se již ví, že teplo působí proti covidu.

Podotkl také, že západočeská lázeňská léčba má výborné účinky u řady závažných chorob a místní o tom mnohdy netuší. „I to, že se například mor kdysi vyhnul Karlovým Varům, s tím souvisí: nebyly zde totiž problémy s výskytem krys a morová rána proto tolik Karlovy Vary nepostihla. Vliv na to měla právě zdejší voda,“ zmínil jako perličku.