„My s touto vládou vedeme celé čtyři roky o financování vysokých škol docela složitý dialog a ten výsledek je pro nás prozatím dost smutný, protože rozpočty vysokých škol reálně stagnují,“ vyčetl vládě hned v úvodu host. „My jsme si samozřejmě zvykli na to, že vysoké školství není úplně prioritou... Na druhé straně to dlouholeté zanedbávání vysokých škol se začíná negativně projevovat,“ varoval Bek. Stát by si měl jasně říci, co chce s vysokým školstvím udělat.

Rozhodně to prý není tak, že vysoké školy lijí zbytečně peníze do betonu, jak naznačuje ministr financí Ivan Pilný. Školy prostě musejí obnovovat např. budovy kolejí. To jsou budovy pocházející mnohdy z časů první republiky, které zkrátka je třeba opravovat. Vysoké školy musejí myslet také na projekty, které je třeba spolufinancovat, a vysoké školy na ně prostě potřebují peníze.

Bekovi prý vadí, že až do roku 2011 stát nedával vysokým školám nijak moc peněz, v roce 2011 ale na stát plně dolehla ekonomická krize a nastaly velké škrty. A dnes je to tak, že částka, kterou vysoké školy dostávají na studenta, nedosahuje ani úrovně z roku 2006. „S touto vládou to bohužel přes ty sliby zatím nevedlo k žádnému výsledku,“ posteskl si Bek. „Moji kolegové vidí, že v jiných odvětvích rostou platy, ale jim platy stagnují,“ zlobil se dál.

Potřebujeme vědět, s čím můžeme počítat tak na pět let dopředu

Do budoucna by uvítal, kdyby vysoké školy věděly tak na pět let dopředu, s jakými penězi mohou počítat a plánovat podle toho. Rozpočty vysokých škol by se měly navyšovat. „Německo navyšovalo rozpočty vysokých škol i v době krize, protože se rozhodlo, že investice do vysokých škol jsou cestou z té krize. Česko škrtalo,“ tepal vládu dál Bek.

„My jsme prostředí, kde se o všechny peníze soutěží a odměňování záleží na výkonu toho člověka. Takže vy můžete mít profesora, který má plat na úrovni evropského top manažera, protože je úspěšný v získávání evropských grantů, a vedle toho je kolega, který má prakticky tarifní plat, protože se mu nedaří ty evropské projekty získávat,“ vykreslil situaci Bek.

Stát si podle hosta představuje, že na vysokých školách bude pokračovat asi polovina maturantů, což je stále ještě méně než třeba v Austrálii, ale je to tak velký počet studentů, že to vysoké školy se současnými rozpočty zkrátka neutáhnou. Pokud stát trvá na svém požadavku, měl by vysokým školám přidat nebo najít jiné cesty k jejich financování.