Pokud by se stal europoslancem, věnoval by se především otázkám zlepšení životního prostředí. Vzhledem k tomu, že podle svých vlastních slov působil i v OSN, v europarlamentu by se prý určitě zorientoval.

„Já bych se snažil prosadit především to, abychom při řešení těchto problémů minimalizovali různé aktivistické a alarmistické přístupy,“ vysvětloval před kamerami host.

„Co to znamená?“ zeptal se moderátor Daniel Takáč.

„Znamená to to, že máme řadu problémů, teď probíhají stávky studentů, a myslím si, že právě tyto problémy ukazují, že vlastně nemáme budoucnost, protože máme takové množství emisí, které znemožňuje spokojenou budoucnost, ale já si myslím, že se v Evropě i v České republice za posledních třicet let udělalo mnohé,“ začal trochu ze široka popisovat své evropské plány Holoubek.

• Rubrika PL: Nekorektní profesor

V EU chce prosazovat seriózní řešení ekologických problémů, řešení dostupné jak ekonomicky, tak technicky, přičemž by „Vědci pro ČR“ tento svůj postoj nejraději prosazovali v rámci frakce evropských konzervativců.  

Pár slov pronesl i na adresu brexitu. „Má to tři základní aspekty. Jednak se pro to rozhodli britští voliči. Výsledek referenda byl dán, ale dneska toho možná mnozí litují a pravděpodobně by hlasovali jinak. Druhý aspekt samozřejmě je, že se to netýká jen té vlastní Británie,“ podotkl Holoubek s tím, že ostrovní království je ekonomicky úzce provázáno s kontinentální Evropou. „A třetí aspekt, který je podle mě nejdůležitější, je vlastně, proč to nastalo. ... V rámci Evropy asi neděláme všechno tak, jak bychom měli,“ posteskl si host.

Hodlá se věnovat i otázkám kybernetické bezpečnosti a ochrany hranic. „Dávám přednost tomu, že jsme členy NATO, takže by se měl zvýšit podíl Severoatlantické aliance na tomto problému,“ vysvětlil.  

Danielu Takáčovi host také prozradil, že by nehoroval pro vystoupení z EU, ale je nakloněn její reformě. Podobu EU by vrátil před Lisabonskou smlouvu, jinými slovy – posílil by roli národních států v EU.

Nakonec se věnoval protiruským sankcím. Obsazení ukrajinského poloostrova Krym považuje za okupaci tohoto území, takže to vnímá jako problém, ale zároveň si myslí, že vyjednavači jednotlivých zemí by si měli sednout k jednacímu stolu a tento problém vyřešit. „Mělo by se tlačit na to, aby se ten problém vyřešil, a ne že budeme posouvat armády po Evropě a obsazovat další země,“ uzavřel své vystoupení host, načež Takáč ještě stihl prohodit vlastní řečnickou otázku, zda se s ruským prezidentem Putinem dá vůbec jednat u jednoho stolu o otázce Krymu.