Graf, který zaznamenává náklady práce a odráží růst mezd v Německu, Česku a Rumunsku v letech 2000 až 2015, jasně dokazuje propastný rozdíl mezi mzdami v těchto třech členských státech Evropské unie. Je navíc alarmující, že vzájemné rozdíly se od roku 2008 ještě zvyšují. Zatímco v Německu byla v roce 2000 průměrná hodinová sazba nákladů práce 25 eur, o patnáct let později se zvýšila o sedm až osm eur. Zatímco v České republice byla tehdy a je i nyní stále stejná – deset eur.

Podle Myanta je obzvlášť znepokojivý nejenom vývoj po roce 2008 a fakt, že Češi mají třetinové náklady práce ve srovnání s Němci a Rumuni jsou na půlce českých, ale: „Je zarážející, že zůstávají enormní rozdíly i mezi povoláními, kde jsou pracovní úkoly v podstatě totožné. Barmani, řidiči autobusů či automechanici mohou pracovat kdekoli. Nelze přece říci, že by němečtí řidiči byli schopni vozit šestkrát víc cestujících než jejich čeští a rumunští kolegové,“ poukazuje Myant, který je velmi dobře obeznámen s českou ekonomikou.

„Evropská komise a mnozí další argumentovali, že nízká úroveň mezd je nezbytná pro zachování mezinárodní konkurenceschopnosti. Jen malé zvýšení mezd by z jejich pohledu vedlo bez zvýšení produktivity práce k nižšímu vývozu, HDP i zaměstnanosti. Problém přitom spočívá ve výpočtu produktivity práce a jejího porovnávání mezi jednotlivými zeměmi. Produktivita ve veřejných službách se často zdá nízká, protože i mzdy jsou nízké,“ vysvětluje Myant.