„Nikdo z nás si nepřeje ozbrojený konflikt na Ukrajině. Pokud k němu ale nakonec dojde, je nevyhnutelná i vlna uprchlíků z Ukrajiny do sousedních států i dál – třeba do České republiky,“ poznamenává Kolář.

„V Česku je slovo uprchlík považováno za synonymum někoho, kdo k nám přichází se snahou nás ovládnout a zničit naši kulturu. Není to chyba lidí, spíš politiků, kteří se tak lidi často prchající před válkou snaží vykreslit – většinou pro svůj vlastní užitek,“ dodává Kolář.

„Měli jsme v historii ale i odvážné politiky, politiky, kteří si mysleli, že uprchlíkům je potřeba pomáhat a můžeme z nich i mít prospěch. Pokud tedy dojde ke konfliktu na Ukrajině, mohli bychom, myslím, hledat inspiraci našeho budoucího počínání u Tomáše Garrygua Masaryka,“ uvedl Kolář s dovětkem, že prvního prezidenta politici často zmiňují jako svůj vzor. „Tak pokud by dostali příležitost, mohli by se mu přiblížit i svými činy,“ zmiňuje.

„Mladé Československo totiž ve dvacátých letech nabídlo azyl Rusům prchajícím před občanskou válkou a bolševickým terorem, říkalo se jim ‚Bílá emigrace‘. Šlo často o lidi vzdělané, kteří naši společnosti přinesli znalosti i zkušenosti a zůstali tady. Ale i řady Ukrajinců u nás našly nový domov, a dokonce v Praze založili univerzitu. Byl bych hrozně moc rád, kdyby se dnešní Česká republika zachovala jako její první předchůdkyně. Kdybychom, pokud na to dojde, vyhlásili smysluplný plán a nabídku pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny před ruskou agresí, před válkou, před smrtí, utrpením, hladem. Bílá emigrace v Praze zakládala kulturní centra, školky, školy. Už dnes u nás pracují tisícovky Ukrajinek a Ukrajinců. Jsme na ně zvyklí ve všech možných profesích, nevnímáme je jako nekulturní barbary nebo existenci České republiky ohrožující teroristy,“ podotýká dále Kolář.

„Ukrajinci, kteří by museli utéct z rodné země, z ní nebudou utíkat proto, aby nás připravili o naši kulturu, ale prostě proto, že budou mít strach. Jejich strach z nejistoty je mnohem větší a pochopitelnější než ten náš. Pokud tedy můžeme pomoci, pomoci musíme, pokud pomoci umíme, musíme vlastní strach překonat,“ zakončil.