„Slavím 17. listopad vzhledem k událostem z roku 1939,“ poznamenal hned v úvodu Filip. K listopadu 1989 uvedl, že se leccos povedlo, lidé mohou např. více cestovat či studovat, řada věcí se ale nezdařila. Jasně řekl, že v Česku není plnohodnotná demokracie, protože tu zazníbá ostrá kritika za projevení názoru. A pak došlo na Václava Havla.

Havel versus Zeman

První český prezident Václav Havel lidem sliboval, že proměna společenského zřízení proběhne bez sociálních otřesů, a toto se nezdařilo. A Havel podle Filipa věděl, že se to nemůže podařit. To poznamenal již dříve v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a ve studiu ČT se vyjádřil ve stejném duchu.

„Nemůžete slibovat to, co víte, že nemůžete splnit, a on věděl, že to nemůže splnit,“ zdůraznil Filip s tím, že to byl on, kdo jmenoval polistopadové premiéry a podepisoval zákony, které později kritizoval s odkazem na „blbou náladu“ ve společnosti. Následně se Filip zastal prezidenta Miloše Zemana. Není to prý on, kdo štěpí společnost, ale jsou to ti, kteří prohráli prezidentskou volbu a teď se bojí, že bude rozkryta jejich politika. Zdůraznil také, že je třeba respektovat odlišné pohledy na radikálnost zásahu komunistické policie 17. listopadu 1989.

Cesta do Ruska a Ukrajina

Ve druhé polovině pořadu se vyjadřoval ke své cestě, od které se distancovala Poslanecká sněmovna. Filip zopakoval, že jel do Ruska zachraňovat český byznys ve spojitosti se vzájemnými sankcemi mezi EU a Ruskem. „Myslím, že jsem udělal dobře, že jsem tam jel,“ zdůraznil. Proč? Protože ruští poslanci schválil státní rozpočet v podobě, která bude znamenat pomoc pro regiony, které jsou postiženy výrazně sankcemi. Redaktorka Zuzana Tvarůžková ale kladla otázku, jak k tomuto rozhodnutí ruských poslanců přispěl právě Filip. Prý chtěl osobně vidět, jak rozhodnout.

Nakonec došlo i na téma Ukrajina. Tam se prý rozbíhá horká válka, která se projevuje tím,  že ukrajinská armáda ostřeluje své obyvatelstvo.