Nur Ashraf Bekai žije už řadu let v České republice, studovala na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a dnes učí děti na jedné ze základních škol v městské části Předlice. V islámu vystupuje učitel jako posel zpráv a ona se v duchu své víry snaží dětem předávat své znalosti stejně.

Jak prozradila v rozhovoru pro Deník.cz, činí tak s muslimským šátkem na hlavě a odmítá ho sundat. Proč? „Šátek je moje identita, symbol svobody. Není den, kdy bych ho neměla. To bych raději zůstala doma. Diskuse o zákazu nošení šátku je stejně absurdní, jako kdyby teď někdo přišel a nakázal všem, aby šátky nosili. Tak proč by to někdo měl zakazovat mně?“ zeptala se. Doma má přes 50 šátků různých barev.

• Celý rozhovor naleznete zde.

Konstatovala také, že má pochopení pro obavy českých občanů z muslimských turistů v Teplicích, ale jedním dechem dodala, že nebýt těchto turistů, nebudou Teplice zdaleka tak bohatým městem, jakým jsou. Připustila však také, že by po sobě arabští hosté měli víc uklízet. Především po svých dětech. Třeba po setkání v parku.

Rozhodně prý také ze strany svých českých spoluobčanů necítí nenávist.

„Ne, nenávist necítím. My jako rodina jsme měli pár incidentů, to ano, ale věřím, že to jsou jedinci, kteří za nimi stáli. Například si vzpomínám, že nám jedna těhotná paní narazila autem do našeho auta a odrazila nás ještě do dalšího. Následně volala na policii, že ji pronásleduje auto plné Arabů. Úplně celou situaci otočila. Když přijeli policisté, odmítali si poslechnout naši verzi. Pořád opakovali, abychom nedávali ruce do kapes. Asi si mysleli, že se odpálíme, nebo jiný nesmysl. Náš život v komunitě ale jinak není narušen. Chodíme do modlitebny, čteme Korán, učíme se číst správně arabštinu a pak si povídáme mezi sebou,“ prozradila.