Rok 2018 se nesl v duchu stého výročí vzniku Československa, a hlavně na to Halík poukazuje. „Připomněli jsme si, že sté výročí vzniku Československa je zavazující dědictví. Snad jsme si uvědomili, že hlavní zárukou nesamozřejmostí, z nichž se dosud můžeme těšit, jako je bezpečnost, prosperita, demokracie a ­právní řád, je dnes zakotvení naší země v EU a NATO,“ doufá Halík.

Zároveň také poukazuje, že nesmíme spoléhat jen na to, že nás tyto struktury ochrání před nebezpečím z vlastních řad, před těmi, kdo chtějí obrátit kormidlo směrem k „Divokému východu“ a diskreditovat naši věrohodnost v očích spojenců.

Neskrýval ani obavy o vývoj demokrace nejen u nás. Podobně jako v době nástupu nacismu, tak dnes, v době celosvětového nástupu populismu, stále ještě prý demagogové zprava i zleva nedokázali u nás úplně zničit demokratický systém, svobodu slova a právní stát. „Je znepokojující, že ti, kdo představují nejnebezpečnější hrozbu pro náš stát, sedí na samém jeho vrcholku a dostali se tam cestou demokratických voleb – jako kdysi nacisté v Německu, fašisté v Itálii a komunisté u nás,“ dodává.

Tento rok podle Halíka ukázal chování dvou nejvyšších ústavních činitelů tak jasně, že ti, kdo je budou i nadále podporovat, nemají výmluvu, stejně jako neměli výmluvu komunisté po roce 1968. „Rostoucí vůle nemalé části občanské společnosti smýt hanbu, kterou ti dva a jejich okolí naší zemi dělají, naznačuje, že ti, kdo spoléhají na občanskou lhostejnost, se nakonec přepočítají,“ je přesvědčen katolický kněz.

„Možná, že už v příštím roce může porážka populistů ve středovýchodní Evropě, k níž musí jednou dojít, začít, a to – podobně jako kdysi porážka komunismu – od Polska,“ uzavírá Halík.