Ruský prezident Vladimir Putin pronesl projev, ve kterém konstatoval, že Rusové, Bělorusové a Ukrajinci tvoří jeden národ, který byl uměle rozdělen. A vedle tohoto jednoho velkého ruského národa existuje podle Putina i širší ruský svět, který by ruský prezident také rád ovlivňoval.

„Putin definoval koncept ruského Miru jako svazku lidí, kteří cítí duchovní spojení s ‚vlastí‘, považují se za rodilé ruské mluvčí a jsou nositeli ruské historie a kultury bez ohledu na jejich národní nebo náboženskou příslušnost. Putin však poukázal na to, že nemůže existovat Rusko (jako stát) ani Russkij Mir bez etnických Rusů a naznačil, že současní ruští občané a ‚všechny ostatní národy, které žili a žijí (v Rusku)‘ tvoří Rusko. Putin geograficky definoval Russkij Mir jako starověkou Rus (Kyivanská Rus), Moskevské království, Ruské impérium, Sovětský svaz a současnou Ruskou federaci, což naznačuje, že koncept Kremlu pravděpodobně zahrnuje také „ruské krajany“ ve východní Evropě, Kavkazu a Střední Asii. Putin také rozšířil svou definici „západní rusofobie“ o údajnou agresi vůči jiným etnikům, jako jsou Tatarové, Čečenci, Jakutové a Burjati, kromě etnických Rusů. Putin také vyzval ruské federální subjekty, aby posilovaly a chránily ruskou kulturní a náboženskou rozmanitost. Putin dříve nastínil podobné definice ‚etnicky ruského lidu‘ ve své eseji ‚Historická jednota Rusů a Ukrajinců‘ v červenci 2021,“ napsal washingtonský Institut pro studium války (ISW) s tím, že Putin tímto konceptem ruského světa obhajuje ruskou agresi na Ukrajině.

Moskevský patriarcha Kirill, hlava pravoslavné církve, ve stejném duchu prohlásil, že ruský svět je deformován různými etniky, uzavřenými komunitami, které by podle něj měly respektovat ruský způsob života, ruskou právní strukturu a další rysy, které tvoří identitu Ruské federace.

„Antimigrantská a xenofobní rétorika patriarchy Kirilla je těsněji sladěna s politikou ruské vlády vůči migrantům a neruským etnikům v Rusku než Putinova proklamovaná inkluzivita v rámci ‚ruského světa‘,“ napsal ISW.

V Rusku se podle institutu připravuje zákon, který má migrantům notně ztížit život na území Ruské federace. Zákon má zahrnovat zákaz možnosti pro migranty registrovat právnické osoby a jako fyzické osoby podnikatele, provádět transakce s nemovitostmi, nakupovat a prodávat vozidla, řídit auto, získat řidičský průkaz, otevřít si bankovní účet, převádět peníze nebo uzavřít sňatek. Návrh zákona bude údajně vyžadovat, aby migranti žijící v tomto režimu informovali úřady o svém pobytu a cestě z Ruska, a podrobuje migranty, kteří poruší omezení, deportaci nebo zadržení ve speciálním zařízení.

Podle institutu má zákon uklidnit ostře vystupující ruské nacionalisty, ale prý není jisté, zda se to podaří. Někteří totiž mohou mít za to, že zákony jsou vůči migrantům stále příliš mírné.

„Snahy o uchlácholení ruských ultranacionalistů mohou vysvětlit stále nekonzistentnější a rozporuplnou politiku Kremlu týkající se donucování migrantů k vojenské službě a rostoucí tlak na ruskou domácí pracovní sílu,“ uvedl ISW.

Vedle toho institut upozornil, ž Rusko hodlá v roce 2024 vynaložit velké peníze na obranu a vymáhání práva. Konkrétně má jít až o 39 procent všech federálních výdajů. V absolutních číslech jde podle ISW o 14 bilionů rublů (157,5 miliardy dolarů, případně takřka 3,5 bilionu korun). To naznačuje, že Kreml je ochoten na válku na Ukrajině vydat velké prostředky.

Server Kyiv Post v této souvislosti napsal, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg volá po tom, aby aliance dál podporovala Ukrajinu, protože podpora tohoto státu je v zájmu celé aliance. „Musíme prostě zůstat v kurzu. Jde také o naše bezpečnostní zájmy,“ řekl na setkání ministrů zahraničí aliance v Bruselu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že cílem rozhovorů NATO je „důrazně potvrdit naši podporu Ukrajině, protože nadále čelí ruské útočné válce“.

Stoltenberg řekl, že si je „jistý“, že Spojené státy budou nadále vyzbrojovat Ukrajinu. „Je v bezpečnostním zájmu Spojených států, aby tak učinily, a je to také v souladu s tím, na čem jsme se dohodli,“ řekl Stoltenberg. „I když se frontová linie tolik neposunula, Ukrajinci byli schopni způsobit ruským silám těžké ztráty,“ pokračoval.

Také francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna ujistila vládu v Kyjevě, že se jí dostane další podpory.

Bývalý americký velvyslanec při NATO, bývalý americký zástupce na Ukrajině, Kurt Volker však nabídl cestu, jak válku na Ukrajině relativně rychle ukončit. Putina by podle něj od dalších válečných akcí odradilo, kdyby se Ukrajina co nejrychleji stala členem aliance.

„Jsem přesvědčen, že dnešní politika NATO bezděčně vysílá signál Putinovi – pokračovat v nepřátelství. Protože říkáme, že Ukrajina se stane členem v dlouhodobém horizontu, ale nemůžeme ji přivést do NATO, dokud tato válka pokračuje.“

„Opravdu si myslím, že nastal čas, abychom vyslali přesně opačnou zprávu – že Ukrajina se co nejdříve stane členem NATO. To bude znamenat, že Ukrajina nebude mít možnost prohrát. Pak bude pro Putina pokračování této války zbytečné a pro Rusko destruktivní,“ zdůraznil.

Na jeho vyjádření upozornila agentura Ukrinform.