Redaktorku Scarlett Wilkovou zajímaly i jiné věci. Ptala se například na to, jak se Josef Vojtek staví k moderním technickým vymoženostem. „Současnou populární hudbu neposlouchám,“ reagoval Vojtek a uvedl, že vše se ukáže u živého zpívání. Za starých časů vše nahrávali na páskové magnetofony a hlas nešel ošidit. Dnešní moderní interprety ovšem může do poslouchatelnosti doladit počítač.

Řeč přišla i na to, proč se Kabáti nikdy nerozpadli, jak bývá u populárních rockových kapel spíše pravidlem. Skupinu z Teplic ale nezničily drogy, sláva, ani ženy. „Říká se, že pokud je hospoda plná chlapů, nic se nestane, ale jen dokud tam nevstoupí ženská. My jsme nikdy nebyli taková ta holčičí kapela. Měli jsme vždycky plnou šatnu opilých fanoušků, ne uječených holek,“ komentuje potenciální patálie se ženami Vojtek.

A proč Kabát nikdy nezkoušel dobýt zahraničí? „Nás ve světě nikdo nezná a ani nečeká. Kam jsme měli jet s blbou výslovností angličtiny? Do Německa? Do Polska? Polákům by asi stejně byla příjemnější čeština,“ odtušil Vojtek a dodal, že raději zpívá českým fanouškům, protože je Čech.

Hudební kritici chtěli vždy Kabát nějak onálepkovat. Často se skloňují termíny jako „agrometal“ nebo „hospodský rock“. K tomu Josef Vojtek říká: „V Monitoru nás potřebovali zaškatulkovat. Pořád se ptali, co hrajeme za styl. Abychom se jich zbavili, vymysleli jsme si styl ‚severočeskej hašiš‘. Chtěli škatulku, tak ji dostali. To se ale vedení firmy nelíbilo, tak přišla škatulka pivní kapela. A měli nás tam, kde nás chtěli mít. Měli škatulku a my budeme až do konce života pivní kapela.“