Existuje návrh KSČM na to, aby v případě potřeby byly privátní studny „zrekvírovány“, aby z nich mohla být čerpána voda i pro ostatní. Co na to říkáte?
Stát má páky v každé kritické situaci, ať již jsou to povodně nebo požáry, kdy jde téměř „právo stranou“, kdy jde o to, zachránit v první řadě lidské životy a pak možná nějaký majetek. Můj názor je takový, že kdyby došlo třeba na vesnici k situaci, kdy jeden člověk má ve studni dvacet metrů vody a druhý nemá nic, tak samozřejmě by se o to ten „mající" měl podělit, protože voda není ve vlastnictví osoby, ale jen ta stavba. Ten návrh se mi zdá zbytečný a myslím si, že kdyby nastala krizová situace, tak by to stát uměl vyřešit.
Možná, že to více jitří, než je zdrávo…
Možná, že se někdo chce politicky před občany předvést, že na ně myslí, ale v samém důsledku by to dopadlo úplně stejně, jestli to bude v zákoně, nebo nikoliv.
Samozřejmě vidíme, jak nám to všechno schne, jak je v přírodě vody málo a když je, tak najednou není z ní nic, protože okamžitě odteče. Samozřejmě se s ní musí hospodařit. V médiích se jen omílají zemědělci, že oni jsou na vině, ale to je hloupost. A zemědělci by neměli být ti, kteří tady všechnio zachrání. Ano, měli by udělat nějaká opatření, a také je dělají – a dělají je léta, ještě než se tyto věci veřejně probíraly, a budou pokračovat. I když některá opatření nemají takový extra význam pro získávání a zadržování vody. Zemědělec je na půdě, v přírodě, tak proto může pro ni něco udělat a také dělá a dělat bude, protože to by byl sám proti sobě, kdyby stál se založenýma rukama.
Přes to všechno, účinnost současných opatření se jaksi nedostavuje. Nebo je to jinak?
Některá opatření jsou jakoby pěkná, protože se dobře poslouchají veřejností, třeba dělení ploch – ale účinnost je minimální. Neříkám, že vůbec, ale když máme šedesátihektarové pole na rovině a my jej úmyslně, násilně rozdělíme, tak jestli si někdo myslí, že tím zadrží vodu v přírodě, tak to je pochopitelně absolutní nesmysl. Řada klimatologů vám řekne, že to neudělá zhola nic. Něco jiného je, když je to pole ve svahu, kde by voda mohla odtékat, ale tyto věci už dávno běží. Mírně, středně a silně erozně ohrožené pozemky se musí dělit ať již pruhem trávy nebo nějaké plodiny, která to přeruší, to se děje. Některá opatření jsou myslím zbytečná a kdyby se u toho více přemýšlelo a nedívalo se na to, jak se to bude líbit veřejnosti nebo některým neziskovkám, které brojí za to, aby lány byly menší... Ale to není všelék. Ať je pole jak chce veliké, tak záleží, jak je položené – svahově a tak dále. Na rovině to prostě více vody nezadrží.
Zemědělci to vědí, že toto musí udělat, tak to se skřípěním zubů udělají, protože jim to někdo nařídil. Ale věc s vodou je jednak nad námi a pak v nás, jak se jako lidi chováme. Je to i o průmyslu, o hyperobchodech a podobně. Taková drobnost v celém tom problému – domácí bazény. Obce mají možnost – třeba hasiči, kteří jsou ochotni vám tu vodu přivézt, a nemusí to být voda z vodovodního řadu, jejíž úprava stála velké peníze. Lidi se dnes nedívají na to, jestli dají tisícovku nebo dva tisíce. Bazén je dnes schopen si upravit vodu ke koupání dostatečně a není na to třeba plýtvat pitnou vodou. To jsou zase zlomečky toho, že bychom vodou měli šetřit. Ale tím to nezachráníme. Dívejme se spíše na ty velké věci, které ovlivňují současnou situaci.
O vodu budeme možná bojovat s developery… Co si o tom myslíte?
S klimatem mohou trochu něco udělat politici v tom směru, že bez pardonu vyřeší limity skleníkových plynů, ale pak jsou věci, které všichni vidíme. Betonové, asfaltové plochy, které vznikly za posledních pětadvacet let. Vždyť to alespoň my trochu starší vidíme, že tam dříve byla pole a dnes se staví za městy, kde většinou byla pole. A nyní se teprve mluví o tom, že by tyto areály měly mít nějaké zadržování vody a podobně. Tam odtéká voda někam – v lepším případě do kanalizace, ale nezůstává nám v zemi. Jsme přece rozvodí a pokud ji nezachytíme, tak jsme zatím udělali všechno proto, abychom jí odvedli okolním státům.
Parkoviště, vše vyasfaltováno, to je pro nás jistě příjemné, že tam přijedeme s nákupním vozíkem až k autu, protože po té zemi by se nám špatně jelo. Zaměřil bych se na opuštěné areály – dal bych k zvážení asanaci areálů. Tlačme se tedy zpátky, kde byla ta místa výroby, a to, že nám to tak úplně nevyhovuje a že je to stísněné, to je výmluva. Že se chce, aby to bylo blízko pro občany, kteří si do toho košíku naloží kupu zbytečností, pro které ani nepřijeli, to je jasné. Ale co je důležitější? Nemluvme jen o penězích, těch se nenapijeme. Jde o to, že investoři chtějí dané místo, které je co nejlevnější, aby pochopitelně co nejvíce vydělávali, to můžeme pochopit. Dejme na misku vah peníze a vodu – a odpovězme si sami, co je pro nás důležitější.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala